Blasfemie

, znevažování toho, co se těší úctě; rouhání.

Ottův slovník naučný: Blasfemie

Blasfemie (řec.), rouhání, jest církevní zločin, jehož se dopouští, kdo o Bohu a náboženství, o svatých a věcech posvátných potupně mluví. Rozeznává se blasfemie přímá či bezprostředná (immediata), která přímo proti Bohu samému čelí, a blasfemie nepřímá či prostředečná, která se týká svatých, církve a náboženství. Blasfemie jest dle nauky sv. Tomáše Akv. nejtěžší hřích; ve Starém zákoně byla smrtí pokutována, v církevním právě trestávala se blasfemie klatbou; dle práva římského smrtí, dle germánského buď smrtí nebo zkomolením na těle, v jiných zemích rouhači jazyk propíchnut nebo vyříznut. V novější době zavládly v té věci pokuty mírné. Bvý.