Blažek Michal

, protestantský duchovní a kazatel. Po zavedení náboženské tolerance superintendant církví helvetského vyznání na Moravě. Psal, překládal a vydával evangelickou náboženskou literaturu, podílel se na organizování náboženského života nekatolíků na Moravě. Působil v Jimramově, kde byl v roce 1797 vyšetřován v rámci helvétského spiknutí.

Ottův slovník naučný: Blažek Michal

Blažek: Michal, po toleranci první superintendent reformovaných sborů (helvetského vyznání) na Moravě (*1753 v Senici na Slovensku – †1827 v Jimramově). Studoval bohosloví v Debrecíně. Jako vychovatel v šlechtických rodinách Rhédei a Radai nabyl prostředků k dalšímu vzdělání na vysokých školách švýcarských (v Basileji a Lausannech) a hollandských (v Utrechtu). V Hollandsku vyzván byv ku práci v obnovené ref. církvi moravské přijal r. 1782 povolání sboru v Nosislavi, odkudž r. 1784 přesídlil se do Jimramova. Jako duchovní správce sboru jimramovského působil požehnaně, ač nikoliv bez bojův a nesnází, byv dokonce i nezaviněně vězněn v Jihlavě. Trvalou paměť v letopisech ref. církve moravské zjednal si Blažek zvláště jako první její superintendent rozvinuv horlivou činnost organisátorskou i literární. Jelikož správě jeho svěřená superintendence kromě něco málo starých spisů českobratrských a některých knih českými emigranty v cizině vytištěných byla naprosto bez nábožensky vzdělavatelného čtení, vyplňoval Blažek nejpatrnější mezery církevní literatury s velikým úsilím a spěchem. Ve spěchu ovšem na původní práce času nezbývalo, proto pomáhal si hlavně překlady a přizpůsobeným vydáním starších českých spisů. Napsal a z němčiny, hollandštiny a maďarštiny přeložil: Reformitského smyslu Bratří čeští, od Ign. Bogislava (z něm., 1783); Pořádek přisluhování svátostí atd., od Zollikofera (v Brně, r. t.); Modlitby církevní (tamže, 1804); Jiřího Sixaye křesť. naučení a modlitby (1796); Kancionál, dle berlínského exempláře (1783); Přípravka pro dítky (6. r.); Heidelberský katechismus (1783); Kazatel domovní K. M. Konečného (1783); Mléko čisté pravdy Boží (Litomyšl, 1783). Blažek byl pro ref. církev téhož významu, jakého Jan Wégh pro tutéž církev v Čechách-Rodem Slovák pracoval ale ještě vydatněji nežli Maďar Wégh, který se češtině teprve pracně přiučovati musil. Srv. Památník reform. církve českomoravské (1881), nákladem spolku Komenského v Praze; Předmluva k Sixayovým modlitbám (Kolín, 1879); Památka tisíciletá obrácení národa českého (Praha, 1864). .