Bled

, město v severozápadním Slovinsku na břehu jezera Bled v Julských Alpách; 11 000 obyvatel (1997). Lázeňské město, cestovní ruch. – Od 11. stol. do 1803 a 1833 – 58 v držení brixenských biskupů. 1935 konference Stálé rady Malé dohody. 5. 8. 1954 podepsána smlouva mezi Jugoslávií, Řeckem a Tureckem.

Ottův slovník naučný: Bled

Bled (Veldes), obývaný hrad v Horní Krajině mezi Sávou a Savicí, 5 km od jejich soutoku, strmí 126 m nad hladinou Bledského jezera na dolomitové skále, jež ze severního břehu jezera přímou stěnou vystupuje, v ostatní strany pak příkře se kloní, tak že hrad býval nedobytným. Nynější budova byla dostavěna r. 1519 z trosek prastaré budovy, již zemětřesení r. 1511 bylo pobořilo. Ke hradu náležely někdy v panství všechny hory a doliny mezi Sávou a Savicí, a rozsáhlého panství toho užívali brixenští biskupové od r. 1004 s mnohými přestávkami (zvl. v dobách reformace) až do r. 1803, pak po saekularisaci brix. biskupství finanční erár až do r. 1833, odtud do r. 1858 opět brixenské biskupství; toho roku koupil je V. Ruard a roku 1885 hrad s poplužním dvorem prodal israelitovi Murrovi, jenž upravil pokoje hradu na letní byty hostí. Rozhled s hradu bledského jest rozkošný, spojuje v sobě rozmilost a lahodu okolí s velkolepostí alpského roubení, které zde Karavankami na severu a půvabnými svahy a srázy triglavské skupiny na západě a jihu obstupuje údolí radovlickobledské, k východu pak podél Sávy se otevírá a tam v dalekém pozadí Alpami kamnickými na obzoru se opět uzavírá. – Bledské jezero, v němž zelená se ostrůvek s poutnickým kostelem P. Marie, pokládá se za nejkrásnější z menších jezer východoalpských. Napájí se potokem Rečickým i svými prameny, má plochy 147 ha, délku 2,2 km, největší šířku 1.4 km, největší hloubku 24 m a živí mimo jiné ryby též sumce a pstruhy. Při jezeře jsou dvoje lázně: Louisiny (23°C) a t. zv. přírodní lázně A. Rikliho, jenž léčí vegetarianismem, bosou chůzí, sluncem, vzduchem a studenou vodou. Návštěva Bledského jezera roste každým rokem. Pobyt zdejší doporoučí se zvláště všem, kteří léčivše se v jiných lázních chtějí si zdraví utvrditi; vzduch jest zde velmi měkký, změna teploty pozvolná, prudkých a náhlých větrů zde nebývá. Srv. J. Lego, Průvodce po Slovinsku (Praha, 1887). Lo.

Související hesla