Blefarospasmus

, křečovitý stah svalového svěrače víček. Vzniká např. při onemocnění rohovky, spojivky a duhovky.

Ottův slovník naučný: Blefarospasmus

Blepharospasmus, tonická křeč svěrače víček, objevuje se obyčejně na obou očích buď jen následkem přímého dráždění čivu obličejového (nervus facialis) nebo častěji jako reflex následkem podráždění některých větví čivu trojklaného (nervus trigeminus) nebo i optického. Štěrbina oční jest těsně sevřena a nemůže dle libovůle býti otevřena. Rozeznáváme formu intermittující, která se v neurčitých dobách náhle jako záchvat dostaví, tak že pacient někdy jda na ulici pojednou se potácí nemoha upotřebiti zraku svého. Záchvaty takové mohou býti způsobeny kýchnutím, kašlem, smíchem, řečí atd., ba mohou se beze známé příčiny dostaviti a různě dlouho trvati. Tuto formu pozorujeme nejčastěji u ženštin hysterických, zřídka u starších mužův, a možná obyčejně vypátrati jisté body (pacienti je často sami náhodou nalézají), na které když se tlačí, záchvat křečový buď ihned mizí nebo se značně zmírní. Obyčejně leží takové body blíže okraje očnicového, někdy však na různých místech často dosti od oka vzdálených. Forma stálá, vyskytující se nejčastěji u dětí při onemocnění rohovky i spojivky lišejovém či přímětovém (keratoconjunctivitis phlyctaenulosa) bývá sdružena se značným slzením, světloplachostí a různými oděry na okrajích víčka; pak se vyskytuje při vniknutí cizích tělisek do vaku spojivkového nebo do rohovky; konečně při některých onemocněních vnitroočních. zvláště sítnicových. Forma samostatná jest neduh velmi tvrdošijný, často měsíce i léta všemu léčení vzdorující, kdežto forma druhá po vyléčení neduhu ji působícího obyčejně mizí. Léčení musí v první instanci hleděti k příčinám křeče, a když po jich odstranění křeč přesto dále trvá, upotřebuje se podkožného vstřikování morfia, atropinu, pilokarpinu, stálého proudu elektrického, a když vše nepomáhá, prořízne se nerv supraorbitální neb infraorbitální. Schl.