Blešivec

, převážně mořští korýši z řádu Amphipoda, s tělem ze stran zploštělým. První tři páry zadečkových končetin, které slouží k plavání, se stavbou zřetelně liší od ostatních. Blešivci jsou všežravci, blešivec obecný (Gammarus pulex) žije v čistých proudících vodách a živí se převážně rostlinami.

Ottův slovník naučný: Blešivec

Blešivci (Gammaridae), čeleď řádu korýšů obojnohých (Amphipoda) a podřádu Crevettina; jsou rozšířeni po celém světě, přizpůsobujíce se životem svým vodám sladkým i slaným, vodám povrchu zemského i temnot jeskynních a studničných, ba i suchozemí. Jest známo přes 300 druhů a četných rodů blešivců. Tělo jejich jest se stran stlačené, přední tykadla s postranní větévkou a v dlouhý bičík vybíhající, zadní tykadla skoro téže délky. Svrchní a druhý pár kusadel namnoze s makadlem. Prvé čtyři páry noh se silně naduřelými články kyčelními, zadní nohy namnoze dvojvětevné. Nejznámější druh našich čistých vod potočních jest Gammarus pulex, kdežto největší čásť příbuzných forem obmezuje se na vody jezer švédských. Nejpěknější a nejzajímavější druhy blešivců popsal B. Dybowski z jezera Bajkalského-Zvláštní zajímavost mají rody blešivců. již přizpůsobili se životu v temnotách jeskyň, hlubin jezer a studní. Z důvodů, které uvedl Vejdovský, jest jisto, že přicházejí do těchto ústředí z podzemních slují, kde jest vlastní jejich domov. Nejznámější rod v řečených místnostech žijící a z velké části Evropy známý jest Niphargus, obývající hlubiny jezer švýcarských (N. puteanus var. Forelii) a jeskyně krajinské. Nejnověji zkoumal Wrześniowski blešivce studničné (české a karpatské) a podal velmi důkladnou monografii o nich. Shledal, že blešivci studní pražských a jinak v Čechách žijící tvoří zvláštní odrůdu, již označil jakožto N. puteanus var. Vejdovskyi , kdežto ve studních pod Tatrami vyskytuje se jiný zástupce Boruta tenebrarum Wrześ. Rod Niphargus Schiödte, velmi příbuzný s rodem Gammarus, jest úplně slepý, ani zárodky z vajíčka se tvořící nemají stopy po ústrojí zrakovém. V době nejnovější objevil Vejdovský v Čechách velmi zajímavého zástupce této skupiny, totiž Crangony x subterraneus z podzemních vod údolí radotínského. Místo očí má tento blešivec pouze diffusní skvrny pigmentové v pokožce hlavy. V.