Blicher Steen Steensen

, dánský spisovatel a překladatel; původně kněz. Šiřitel lidové osvěty, představitel tzv. poetického realismu v dánské literatuře. Debutoval sbírkou Digte (Básně); vrcholným lyrickým dílem sbírka Trœkfuglene (Tažní ptáci). Od 20. let psal novely ovlivněné romantismem; hrdinové jsou výjimeční, atypičtí lidé z okraje společnosti. Psychologickými studiemi, příběhy z jutského venkova a společenským záběrem předjímají Blicherovy novely realismus. Nejvýznamnější novelou jsou Zlomky z deníku venkovského kostelníka, dále Farář z Vejlby, Lupičské doupě, Punčochář, E bindstouw (Přástky). Česky vyšel výbor Pozdní probuzení.

Ottův slovník naučný: Blicher Steen Steensen

Blicher Steen Steensen, básník dánský (*1782 na pastorském dvorci Vium poblíže Viborgu – †1848 ve Spentrupu). Ukončiv latinské školy v Randersu vstoupil roku 1799 na universitu. Ze studia theologického vytržen byl r. 1801 těžkou chorobou prsní, která život jeho povážlivě ohrožovala. Uchýlil se proto na ostrov Falster, kdež jsa domácím učitelem poprvé shlédl Ossianovy zpěvy, jichž stal se potom nadšeným tlumočníkem. Prvý díl překladu vyšel r. 1807, druhý r. 1809. R. 1809 stal se adjunktem při latinské škole v Randersu, ale pro skrovné příjmy opustil úřad ten a odešel k svému otci, kde pak žil po 8 let jako rolník a náruživý lovec. Lovecké jeho potulky měly význam veliký pro další jeho činnost spisovatelskou. Jimi nastřádal si látku ke svým slavným novellám jutským, v nichž literární význam jeho vrcholí. První práce toho druhu spadají do doby, kdy Blicherovi konečně r. 1819 dostalo se kněžského úřadu v Torningu u Viborgu. Produkce literární ještě se stupňovala, když Blicher r. 1826 přesídliv na lepší faru poblíž Randersu začal v tomto místě vydávati měsíčník »Nordlyset«. jenž během tří let z jeho péra přinesl 20 až 30 novell. Obliba autorova rostla tou měrou, že mezi l. 1833 – 36 novelly jeho v pěti a básně ve dvou svazcích sebrané vyšly. Blicherovy novelly jutské nejdou za žádným vzorem domácím ani cizím, jsou naskrze původní, dánské. Blicher dovedl se ztotožniti s lidovým charakterem, vycítiti a vypozorovati život duševní sedláka, rybáře, dívky na vřesovisku atd.. že postavy jejich svérázně vystupují. Prostý příběh neproniká žádná reflexe, nýbrž děj, často humorem protkán, plyne všedním sice tokem, ale pravdivým, jímavým. Skvostným jeho rámcem jsou svěží a rozkošné lícně jutské přírody, vřesovisek, dyn atd. Nejpřednější místo mezi nimi drží cyklus básní a povídek v nářečí západo-a východojutském E Bindstouw (1827 – 42). Lyrika Blicherova, ač významu je podřízenějšího, vykazuje přece mnohé básně ceny veliké. trvalé. První sbírky básnické (z r. 1814 a 1817, tato pod podivným názvem Jyllandsrejsen i sex Dögn) byly psány za vlivu Ossianova; významnější jsou: Sneklokken (1826), Traekfuglene (1838) a j. Blicher byl i činným na poli dramatickém. R. 1836 vykonal cestu do Švédska, jejíž dojmy veršem vylíčil v knize Svithiod (1837) a prosou v cestopise Sommerrejse i Sverig (1840). Záp. břehy jutské popsal v rozkošné knížce Vestlig Profil af den cimbriske Halvö (r. 1839). Napsal též mnohá pojednání z oboru polního hospodář ství a vydával myslivecký časopis »Dianæ. Spisy jeho prosaické a básnické vydal P. Hansen. Česky vyšly v »Záb. List.« (1888) Loupežnický pelech a Marie (přel. K. P. Kheil). Kra.

Související hesla