Blok

, skupina, sekupení, celek vytvořený z několika součástí;
1. geologie tektonicky omezené horninové těleso zemské kůry nebo litosféry, ohraničené zpravidla strmě ukolněnými zlomy; 2. hutnictví předvalek přibližně čtvercového nebo obdélníkového průřezu o ploše nejméně 19 600 mm2;
2. informatika část systému nebo jeho matematického modelu, která plní určitou funkci v rámci celku;
3. polygrafie knižní blok, svazek zkompletovaných listů nebo složek stejné velikosti, spojených ve hřbetě různým způsobem;
4. sport a) v odbíjené způsob obrany na síti proti smečování soupeře; b) v atletice pomůcka, o níž se běžec při startu opírá nohama; c) v plavání vyvýšené místo u okraje bazénu, z něhož plavec staruje;
5. stavebnictví a) seskupení staveb; b) svislý masívní dilatační celek (široký 8 – 20 metrů, většinou z prostého betonu), na který se v podélném směru dělí přehrada gravitační (tížní). Jednotlivé bloky jsou na svém styku při návodní straně těsněny proti průsaku vody.

Ottův slovník naučný: Blok

Bloc [blok], franc., angl. block [bloak], pařez, špalek. hromada; odtud en bloc [an blok], na př. v obchodě kupovati v celku, hromadně, bez počítání jednotlivých kusů; v parlamentarismu en bloc přijmouti, co navrženo, šmahem. Dále dává se název bloc i věcem, které na způsob špalku většího nebo menšího jsou nakupeny a nahromaděny: bloc domů, blokový kalendář (kde strhuje se lístek za lístkem), blokové sešity ke kreslení aj. v.

Související hesla