Bodamské jezero

, jezero v alpském předhůří (395 m n. m.) na hranicích Německa, Švýcarska a Rakouska; druhé největší v Alpách. Plocha 538 km2 (305 km2 patří Německu), hloubka až 252 m. Protéká jím Rýn. Hrazené morénami; zachycuje povodňové vlny a ukládají se v něm štěrkopískové nánosy. Na břehu střediska cestovního ruchu.

Ottův slovník naučný: Bodamské jezero

Bodamské jezero (něm. Bodensee, franc. Lac de Constance), veliké, říční jezero evropské na pomezí Rakouska (Vorarlbersko), Německa (Bavory, Virtembersko, Badensko) a Švýcar (Schaffhausy, Thurgau, Sv. Havel) při průseku 9° 25' v. d. a 47° 37' s. š. Táhnouc se od jihových. k sev.-záp., dělí se tam ve dvé; cíp sev.-záp. sluje jezero Überlinžské (Überlinger See), na záp. vybíhá jez. Zellské (Zeller See) čili Dolní, spojené s ostatkem (jez. Horním) tokem rýnským 4 km dl. a 1/41/2 km širokým. Měří 539.14 km2 (po jezeru Genevském největší ve Švýcarsku). Největší délka: od Bregenze k Ludwigshafenu 62 km, ke Steinu 68 km, největší šířka 14 km, největší hloubka 276 m; výška prostá 398 m. Voda jest barvy modravě zelené, jasná. Stoupá táním sněhu a ledu pravidelně jen o 1 – 2 m (zřídka o 4 m). Větry, zvláště jižní, rozvlňují hladinu jezera mocně, menší měrou větry sev.-záp. a východní. Pravidelný pohyb vody, stoupání a klesání, jakýsi druh přílivu a odlivu, tak řečený ruhsz, není dosud vysvětlen. Podnebí jezera jest mírné; jezero Horní zamrzá zřídka (posledně r. 1879), Dolní jezero téměř každoročně. Ve hloubce 100 m jest stálá teplota 4,5°C. Zvířena jest velmi bohatá; žije v něm 26 druhů ryb (vytknouti jest zvláště pstruha Coregonus Wartmanni a lososy Salmo lacustris a Salmo trutta), jež jsou předmětem čilého rybářství, pak přes 20 druhů měkkýšův a nad 70 druhů ptáků. Květena břehů jest bujná. V měsíci březnu pokrývá se hladina žlutým pelem květův, i říká se, že kvete. Z jezera vynořují se ostrůvky Mainau, Reichenau a Lindava. B. j. vytvořil Rýn v dobách terciérních; vyskytují se při jezeru hojnou měrou též novější naplaveniny, jmenovitě v koutě jihovýchodním, kdež bývalo jezero druhdy mnohem větší. Mimo Rýn vlévají se do jezera říčky: Bregencká Acha, Argen, Schussen, Acha Friedrichshafenská, Stockach, Acha Singenská, Romanshornská, Steinach a j. Bodamské jodamské nevyrovnává se krásou ostatním jezerům alpským, ale břehy jeho jsou velmi půvabné, plny měst, vsí a letohrádků. – Po jezeře koná se čilý obchod, na 30 parníkův a množství lodí plachetních a bárek brázdí vlny jeho a břehy jeho obepjaty jsou sítí železniční. Nejdůležitější stanice obchodní jsou: Bregenz, Lindava, Friedrichshafen (odkudž přepravují se přes jezero do Romanshornu celé vlaky železniční), Kostnice, Rorschach. Z Friedrichshafenu do Romanshornu položen jest kabel.

Bodamské jodamské Plinius nazývá Lacus Brigantinus, Pomponius Mela a Ptolemaios L. Veneticus, též Acronius. V IX. stol. objevuje se jméno L. Podamicus nebo Mare Podamum (dle cís. zámku Bodmannu), v němčině Bodamsee, Bodmensee a Bodensee. Druhdy nazýváno bývá i jezerem Švábským, Kostnickým n. Bregenzským, konečně též Lacus Moesius. Okolí jeho již v dávných dobách bylo obýváno, jak dosvědčují zbytky nákel (kolových staveb), objevené na sev. pobřeží u Sippling a Immenstaadu. na již. bř. mezi Kostnici a Steinem. Kterému národu stavby ty náležely, není rozhodnuto. Šembera staré jméno jezera L. Brigantinus odvozoval ze slovanštiny, překládaje též Veneticus »jezero Slovanské«. Podobně činí W. Boguslawski, jenž velmi pravděpodobně ve jménu L. Moesius hledá záhadný Jordanův Lacus Musianus (též Mursianus), od něhož. dle téhož Jordana, počínala sídla Slovanů., Za časů římských jezero s okolím náleželo k Vindelicii; na břehu jeho zřízena tvrz Brigantium (Bregenz) proti útokům Germanů. Římskou osadou byla též Kostnice (Constantia). Za dob franckých a pozdější Německé říše utvořilo se na březích jeho několik drobných státečků.

Srv. Schnars, Der Bodensee und seine Umgebungen (Štutgart. 1859, 2. vyd.); Rogg, Das Becken des Bodensees (Petermannovy »Mittheilunge◁, roč. 1863); Grube, Vom Bodensee (Štutgart, 1875); Zingeler, Der Bodensee und seine Umgebungen (Lindava, 1885): Rettich, Die Völker-u. staatsrechtlichen Verhältnisse des Bodensees (Tubinky, 1885); Schriften des Vereins für Geschichte des Bodensees (Kostnice, 1868 a n). Koll. Pp.

Související hesla