Bodlák

, Carduus – rod rostlin z čeledi hvězdnicovitých; zahrnuje asi 150 druhů a mnoho mezidruhových kříženců. Bodlák roste v mírném pásu a v subtropech severní polokoule. V ČR rostou čtyři druhy: plevelný bodlák obecný (Carduus acanthoides) s ostnitě zubatými listy i křídlatou lodyhou, v křovinách bodlák kadeřavý (Carduus crispus) a bodlák lopuchovitý (Carduus personata), na výslunných místech ozdobný bodlák nící (Carduus nutans). Květy tvoří úbor.

Ottův slovník naučný: Bodlák

Bodlák viz Carduus.

Carduus L.[ka-], bodlák, rod rostlin z řádu složnokvětých (Compositae Vaill.) a čeledi bodlákovitých (Cynareae Cass.). Byliny dvouleté, řídčeji vytrvalé, statné, mající lodyhu přímou, jednoduchou i větevnatou, listy střídavé, pilovité, chobotnatě zubaté nebo peřenodílné a často sbíhavé. úbory veliké, vejčité nebo koulovité s lístky zákrovními ostnem zakončenými, přímými i zpět zahnutými, nitky tyčinek volné, chmýr mnohořadý, z jednoduchých draslavých (ne pérovitých) chlupů složený, na zpodu v kroužek srostlý, a s tímto odpadávající, nažky smačknutě přioblé, 5 – 10žebré nebo hladké a lysé, lůžko štětinkovité, chloupky posázené. Známo 60 druhů po Evropě, Asii i sev. Africe domácích, z nichž také 4 v Čechách se vyskytují. Na suchých stráních, rumištích i podlé cest roste často b. nicí (Codlák nutans L.) znatelný dle velikých, zploštěle kulatých a nicích úborů, jejichžto kopinaté lístky zákrovní jsou lomené a nazpět ohrnuté. Společně s ním nalézáme často b. obecný (Codlák acanthoides L.) s úbory přímými, zákrovními lístky užšími a přímo odstálými. Oba druhy bývají nemilou plevelí, jíž se snadno zbavujeme, požínajíce tyto dvouleté byliny v létě před uzráním semen. Užívá se obou k dobývání potaše; mladistvý bodlák nicí je dobrou pící vepřovému dobytku.Jako heraldický odznak nalézáme bodlák ve štítu skotském. Vs.

Související hesla