Boleslav III.

, český kníže 999 – 1002 a 1003 z rodu Přemyslovců; syn Boleslava II. 1002 vyhnán českým vojskem. 1003 dosazen k moci Boleslavem I. Chrabrým, který ho vzápětí sesadil a uvěznil v Polsku, kde zemřel. V roce 1003 nechal vyvraždit rod Vršovců.

Ottův slovník naučný: Boleslav III.

Boleslav: Boleslav III. Ryšavý, syn před. Po smrti otcově Boleslav III. nastoupil na stolec knížecí (999), ne. pečoval však o nic jiného, než jak by odňal bratřím svým úděly, jichž se jim dostalo. Jaromíra zhanobil na těle, Oldřichovi ukládal o život: tudíž oba bratři i s matkou uprchli do Němec ke dvoru císaře Jindřicha II. Zatím kníže polský Boleslav Chrabrý beze všeho odporu dobyl až na Čechy samy všech částí veliké říše České. Boleslav III. popudil záhy proti sobě ukrutnostmi národ celý. Vzpouře vypuklé v čele stáli Vršovici přes to, že jednomu z nich byl dal kníže dceru svou v manželství. Do země povolán (r. 1002) za kníže Vladivoj polský, bratr Boleslava Chrabrého, příbuzný po přeslici s Přemyslovici. Boleslav III. uchýlil se do vých. Frank k markrabímu Jindřichovi, ale byl od něho vržen do vězení; později dostal se do Polska ke dvoru Boleslava Chrabrého, i dovedl na něm toho, že uvedl ho brannou mocí zpět do Čech, když stolec český opět se uprázdnil smrtí Vladivojovou (v lednu 1003), a smířil ho s Vršovici. Přese všechny sliby odpuštění, sezvav panstvo české do hradu svého k nočním radovánkám, Boleslav dal je pobiti a vlastní rukou zabil zetě svého z Vršoviců. Hned volán od pánů českých ku pomoci Boleslav Chrabrý (1003). Přilákal pod jakousi zámínkou Boleslava III. na pomezí, dal ho oslepiti a zavésti kamsi do Polska, kdež u vězení po několika létech zemřel zapomenut. Koll.

Související hesla