Bombaj

, Mumbaí – přístavní město na západě Indie, hlavní město státu Maháráštra; 9,9 mil. obyvatel, aglomerace 16 mil. obyvatel (1997). Významné hospodářské středisko. Průmysl textilní, papírenský, chemický, petrochemický, potravinářský, strojírenský (loďařský), polygrafický, jaderné energetiky a filmový. Dopravní křižovatka; letiště. Muzeum, zoologická zahrada, univerzita (1857), technika a jiné vysoké školy, vědeckovýzkumné ústavy. Skalní chrámy v Elefantě u Bombaje jsou součástí světového kulturního dědictví. – Bombaj v roce 1534 ovládnuta Portugalci, 1661 – 65 Angličany, od 1687 do 19. stol. administrativní centrum britských kolonií od Adenu po Indii.

Ottův slovník naučný: Bombaj

Bombay: Bombay, hl. město provincie a hlavní přístav Záp. Indie, podlé obyvatelstva druhé město vedlé Kalkutty, v obchodním ohledu však stejné důležitosti, leží na ostrově téhož jména. Název města pochází bezpochyby od mahratského Mumbaí (velká matka), názvu bohyně Deví, jež tam v okolí měla slavný chrám. Bombay má 773.196 obyv. (1881), a to 502.851 hindů, 158.713 muhammedánů, 48.597 parsů, 17.387 buddhistův a džajnů, 30.708 dom. křesťanů, 10 451 Evropanů, 3321 židův a 1 168 míšenců. Velká čásť obyvatelův obírá se obchodem, mezi hindy a džajny banijové a márváríové, mezi muhammedány bohrové, khodžahové a memonové. Vynikající postavení mezi domorodci zaujímají parsové (potomci starých Peršanův), a pochází z nich mnoho vynikajících mužův. Ostrov Bombajský, 18 km dl., a 4 – 6 km šir., jest nízká pláň mezi dvěma nízkými horskými hřbety, jež k jihu končí dvěma výběžky, Kolába a Malabar, objímající mělkou zátoku zvanou Back Bay. Na Malabaru má většina Evropanů sídlo své, i guvernér má tam svou villu. Na nejvyšším bodu Malabaru jsou parské »věže věčného klidų. V jižní části Koláby nalézá se observatoř a maják; dále na sever následuje přístavní místo Apollo Bandar, pak lodnice, dále Esplanada s universitou, sekretářstvím, soudními domy, domem pro námořníky a pěknými procházkami: východně odtud jest čásť města, zvaná Fort, kde stojí radnice, palác Asijské společnosti a museum, kostel sv. Tomáše (z r. 1718), mincovna, celní úřad, mnoho obchodních domů, poštovní a telegrafní úřad a socha královny Viktorie. Severně jest větší čásť města, hlavně obchodníky a domorodci obydlená, ač také tam nalézá se mnoho obydlí a závodův evropských; jsou tam různá náměstí, trhy, školy, kolleje (Grants medical College), nemocnice, missijní stanice a kostely; také hôtely z větší části v rukou parsů. Odtud na sever jest předměstí Byculla, s drahou pro dostihy Elphinstonovou kollejí a veřejnými sady (Victoria gardens) s museem Viktorie a Alberta. V těch místech jest také Mazagon, námořní čtvrť, kde Peninsular and Oriental Comp. má své úřady a kde i její lodi zakotvují. V okolí Bombaye pěstuje se mnoho zeleniny a palma kokosová, a tamní ovoce mangové (Mangifer indica) slyne po vší Indii. Bombay jest město průmyslné a obchodní, v poslední příčině jest hlavně známo jako středisko vývozu bavlny. R. 1887 -- 88 se v přístavě bombajském vystřídalo 2027 lodí s 2,142.791 tunami nákladu. Dovoz roku 1887 měl cenu 254,869.000 zl., vývoz 343,950.000 zl. pro celé presidentství, z čehož arci největší čásť připadá na město Bombay s celkovým obchodem v l. 1887-88: 596,545.861 zl. Do vývozu náleží hlavně bavlna surová: 3,929.553 ctů. v ceně 109,028.314 zlatých; bavlněná příze: 108,515.974 lib. v ceně 38,969.274 zl, pšenice: 8,541.621 ctů. v ceně 36,155.480 zl., opium 42.140ctů. v ceně 40,871.641zl., olejová semena 6,749.882 ctů. v ceně 41,263.178 zl. atd. Také jest Bombay na východě hlavním tržištěm arabských koní. Město zásobuje se vodou z jezera Vihárského, 24 km sev. ležícího, a z jezera Túlsi, poněkud na sev. od předešlého. Z četných novin v Bombayi vycházejících uvésti sluší »Bombay Gazette«, »Times of Indiæ, denní (angl.) »Indian Spectator« a »Bombay Chronicler«. Bombay má velmi pěknou polohu a podnebí dosti příjemné po celý rok. Fl.

Související hesla