Bonita půdy

, definovaný soubor charakteristik půdních (vyjádřených zařazením v klasifikačním systému), klimatických (tepelných, srážkových a vláhových) a reliéfových podmínek (nadmořská výška, reliéf širšího území, expozice), které určují vhodnost půdy jako stanoviště pro rostliny. U zemědělských půd se většinou využívá jejich schopnost poskytovat výnosy zemědělských plodin za srovnatelných nákladů a u lesních půd produkce dřevní biomasy. V ČR vychází bonitace půd z Komplexního průzkumu půd a jejím základem jsou tzv. bonitované půdně ekologické jednotky (BPEJ), odpovídající stanovištím s přibližně stejnou hodnotou. Jejich geografické rozmístění je znázorněno v mapách 1 : 5 000. Bonita půdy slouží především ke stanovení její ceny při prodeji či jiných majetkových změnách a jako základ pro vyměření daně.

Ottův slovník naučný: Bonita půdy

Bonita půdy, t. j. její způsobilost vydávati určité výnosy ve způsobě plodin v ní pěstovaných, závisí jednak na povaze půdy, jednak na její poloze. Povaha půdy čili její bonita v užším smysle měří se určením geognostického původu půdy a uložení, stanovením součástek a jejich vlastností, jakož i vyšetřením stavu úpravy (zdělání, kultury). Určením geognostického původu půdy přiblížili jsme se k poznání mechanických (její kostry) i chemických (živin rostlinných) jejích součástí a po měrného jejich množství; ohledáním způsobu uložení získán názor o útvaru povrchu, o mohutnosti a vrstvení půdy; stanovením součástek učiníme si ponětí o fysikálných vlastnostech půdy a její mohutnosti absorpční (o správnosti našeho úsudku přesvědčí nás pokusy), a konečně vyšetřením její úpravy, zvláště pak mocnosti ornice, dovíme se, kolik oběžného kapitálu půdě svěřeno čili jak velká zásoba živin snadno přístupných v půdě obsažena atd. Co se pak týče přirozené polohy půdy, potřebí dbáti jejích klimatických poměrů, t. j. třeba znáti množství a jakost srážek vzdušných, jakož i rozšíření větrů, tepla i světla vůbec, vzhledem k poměrům místním pak zvláště. Jakož však činitelé výše vypsaní dle způsobu svého spolupůsobení při výrobě rostlinné tuto vedou k rozdílným výsledkům, rovněž musí i hospodář, odhaduje-li správně řečené poměry při svých pozemcích dospěti k poznání, že jednotlivé jeho pozemky nemají téže bonity. A poněvadž vedlé této řídí se též přidělení určitého pozemku k určitému způsobu jeho užitkování, jest úlohou každé správy hospodářské, postarati se především o důkladnou bonitaci svěřených jí pozemků. Bonita je také důležitou pro rozdělení pozemků v katastru berním. .

Bonita ponita v lesnictví. K označení bonity (hodnoty stanoviska) používalo se dříve v lesnictví pojmenování: dobrá, prostřední a chatrná. Avšak to nedostačilo k zevrubnému vyšetření, i přidáno ještě: velmi dobrá a špatná, kteréžto dělení v 5 tříd jest velmi oblíbeno-Místo tohoto navrhl Cotta k označení bonity římské číslice, takže I značí nejšpatnější a X nejlepší třídu. Tohoto očíslení použilo se však většinou jen v 5 třídách. Dobrý jest návrh Königův, kde se nejlepší bonita poznačuje 1, a ubývající po desetinách sestupuje.

V tomto třídění náleží bonita 1.0 docela vybraným stanoviskům, jako hlubokým, čerstvým, prsťovitým, chráněným úžlabinám, a vyskytuje se proto co průměrná hodnota ve větších polesích jen výjimečně. Na nejvýš chatrné stanovisko 0,1 vyskytuje se na místech kamenitých, slatinatých, a jeho půda nosí na nejvýš nuzné porosty. Většina lesních stanovisek pohybuje se mezi 0,8 až 0,5; avšak hranice tyto nejsou docela stálé a nezřídka meze tyto překročují, což závisí na poloze, hornině a druhu půdy. Tak na př. svor a vlastní porfyr felsitový neposkytuje nikdy dobrého stanoviska, kdežto půda pískovitá zřídka na nejnižší stupeň klesá; na vápencích a čedičích nalézáme všechny stupně stanoviska od nejnižšího až do nejvyššího. Předpokládajíce přiměřenost stanoviska můžeme následující třídy sestaviti, má-li pozemek co nejvíce vynášeti: jilm, javor, buk, jasan, dub, jedle 0,9 – 0,5; smrk, modřín, topol, vrba 0,8 – 0,3; bříza, sosna, olše 0,7 – 0,1. Seskupení toto platí jenom pro plné stáří kmenové, kdežto jako pařezina mnohá dřevina spokojuje se se stanovisky méně dobrými. Cht.

Související hesla