Bonn

, město v Německu ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko na řece Rýnu; do sjednocení Německa jeho hlavní město; 305 000 obyvatel (1998). Průmysl elektrotechnický, jemné mechaniky, farmaceutický, chemický, optický, výroba keramiky a porcelánu. Cestovní ruch (součástí města jsou lázně Bad Godesberg). Historické památky, muzeum, divadla, vysoké školy (univerzity), vědecké ústavy (významná univerzitní hvězdárna). – Bonn založen kolem roku 50 jako římská vojenská posádka (Castra Bonnensia), kolem roku 400 obsazen Franky, ve středověku významné město (1346 zde korunován Karel IV. římskoněmeckým králem), 1525 – 1794 sídelní město kolínských kurfiřtů. Od roku 1815 náležel k Prusku. Od 1946 ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.

Ottův slovník naučný: Bonn

Bonn, krajské město a samostatný okres městský, v prus. vlád. okrese kolínském, leží v rozkošné krajině na l. bř. Rýna, 44 m n. m. Nové čtvrti městské zvláště při Rýnu opatřeném vkusným nábřežím jsou výstavny. Z budov vynikají: hl. chrám katolický (münster) s 5 věžemi, z nichž prostřední jest 95 m vysoká, vystavěný ze sopečného tufu ve XII. až XIII. stol., obnovený r. 1847; got. chrám minoritů z let 1278 – 1318; zámek kurfirštský z XVIII. stol. (nyní universita), palác justiční, radnice, divadlo, rodný dům Beethovenův a Arndtův. Na tržišti stojí obelisk, před dómem bronzová socha Beethovenova od Hähnla a u staré bašty nad Rýnem, řečené »alter Zoll«, Afingerova socha Arndta. Dále zasluhuje zmínky hřbitov s hroby mnohých německých velikánů. Bonn jest sídlem soudu zemského, vrchního úřadu horničního pro Porýní a čásť Vestfálska, starokatol. biskupa, má universitu založenou r. 1786 (1819), gymnasium, reálku, museum a několik spolků vědeckých. Při universitě, jejíž některé ústavy leží v blízkém Poppelsdorfu, kdež jest i hospodářská akademie, jest knihovna o 1/4 mill. svazků, sbírka numismatická, akad. museum umělecké a porýnské museum starožitností; v Poppelsdorfu pak jest také pěkná zahrada botanická. Dobročinných ústavův a spolků Bonn má s dostatek. Obyvatelů počítá se 35.989 (1885). Živí se průmyslem (slévárna, strojírna, přádelna i tkalcovna na jutu, parní pily, továrny na fayence a cement, pivovarnictví, jirchářství) a obchodem dosti čilým (zvláště s vínem). Bonn jest křižovatkou železniční, přes Rýn má trajekt ke dráze niederlahnstein-speldorfské, a provozuje se také po Rýnu živá plavba. – Bonn stával prý již v dobách keltických. Římané založili tam tvrz Castra Bonnensia, jejíž některé zbytky se vykopaly. Blízko ní poraženi byli r. 70 po Kr. Římané od Batavů. Ve IV. stol. po Kr. byv zbořen, byl od cís. Juliana obnoven, ale znovu několikráte byl zpustošen za stěhování národů. R. 921 zavřel tam král německý Jindřich I. přátelskou smlouvu s Karlem Franc. Záhy stal se Bonn statkem biskupů, pak arcibiskupů kolínských. byl ve XIII. stol. opevněn a nadán právy městskými. Od r. 1265 (do r. 1794) byl sídlem arcibiskupů kolínských. Dne 26. listop. 1346 korunován tam náš Karel IV. na krále římského. Ve věku novém býval Bonn důležitou pevností a hrál nemalou úlohu ve válkách francouzských: r. 1673 dobyl ho Montecuculi, r. 1689 Bedřich III. Braniborský, pak jej opanovali Francouzové a na nich dobyl ho Marlborough. R. 1715 přinucen byl kurfiršt strhnouti hradby městské. Od roku 1794 – 1814 trvalo město Bonn v moci francouzské, kongress vídeňský přiřkl je Prusku. – Bonnský kraj venkovský má na 289 km2 53.092 obyv. (1885). – Srovn. Ritter, Entstehung der drei ältesten Städte am Rhein (Bonn, 1851); Hundeshagen, Die Stadt u. Universität Bonn (t., 1832); Hesse, Geschichte der Stadt Bonn während der franz. Herrschaft (tam., 1879); Wuerst, Bonn u. seine Umgebungen (t., 1881, 2. vydání). Koll. Dodatky Má 81.996 obyv. (1905), z nichž 16.455 evang.; ozdoben byl v posledních letech hojnými pomníky (Simrocka, Scheda, Kekule a j.). Universita, jež náleží k nejpřednějším v Německu a navštěvována bývá pruskými král. princi, měla r. 1907 3603 posluchače.

Související hesla