Bordeaux

, město a přístav v jihozápadní Francii na dolní Garonně, správní středisko Akvitánie; 215 000 obyvatel (1999), aglomerace 697 000 (1990). Centrum vinařství (Bordelais) a cestovního ruchu; hudební festivaly. Průmysl strojírenský (výroba letadel), chemický (rafinérie), elektrotechnický, potravinářský. Velký námořní a říční přístav s předpřístavy pro tankery a lodě s hlubším ponorem. Letiště (Mérignac). – Původně keltské oppidum, poté správní středisko římské říše. Od roku 1299 arcibiskupství, 1441 založena univerzita. V roce 1152 Bordeaux připadlo Akvitánii, 1154 – 1453 anglické koruně, 1453 Francii. V letech 1870 – 71, 1914, 1944 sídlo francouzské vlády.

Ottův slovník naučný: Bordeaux

Bordeaux [bordó], hl. město franc. dep. la Gironde, druhdy hl. m. krajiny Bordelais, leží nad Garonnou, 96 km od ústí její, 6 m n. m. Jádro města rozprostírá se polokruhem na břehu levém; železný most 486 m dlouhý, 15 m široký, o 17 obloucích (vystavěný v létech 1811 – 21 od Deschampsa a Billaudela) spojuje je s předměstím La Bastide. Garonna, otáčejíc se ve městě na sever, tvoří výtečný, obloukovitý přístav, 9 km dlouhý a 1 km široký, s bezpečným kotvištěm pro 1200 lodí. Tudy jest Bordeaux, jakkoli neleží při moři, po Marseillu a Havru nejlepší přístav franc. Při řece zřízena krásná nábřeží, a části města k nim přilehlé jsou tepnami veřejného života v Bordeaux a spolu čtvrtí nejkrásnější. Tam jest velikolepé náměstí Place des Quinconces se sochami Montaignovou a Montesquieuovou a s 2 sloupy rostrálnými, tam jsou nádherné třídy: Quai de Bacalan, Qu. des Chartrons a j. s přebohatými sklady vinnými. Bordeaux má mnoho znamenitých budov: kathedrálu St. André (stavěnou ve XII. až XV. stol.) 129 m dl., se 2 věžemi (81 m vys.), honosící se obrazy Carrachovými, Al. Veronesa a Jordaensovými; zvonici Pey Berland z r. 1440 při kathedrále (47.5 m vys.); kostel St. Michel z r. 1160, přestavěný ve stol. XV., s barevnými okny a s bohatými portály i s osamělou zvonicí 107 m vys.; kostel St. Croix ve slohu římském; kostel St. Seurin ze století XI. s prastarou kryptou St. Fort a mnoho jiných kostelů; dále několik starých bran (Porte St. Eloi se zvonem vážícím 77,5 q, 41 m vysoká); prefekturu z XVIII. stol., palác justiční, krásnou bursu, celnici, divadlo Grand Théâtre (z roku 1780); nádherný palác arcibiskupský; nový hospitál a t. d. Příjemných promenád jest ve městě s dostatek; rozkošný sad Jardin public o výměře 28.465 m2, obklopený čtvrtí šlechtickou, Allée de Tourny s bronzovou sochou Napoleona III. a s obrovským vodotryskem, square na náměstí Place Dauphine a j. – Bordeaux jest sídlo arcibiskupa, jehož 2 suffragánové jsou v západní Indii, konsistoře reform. církve anglikánské, soudu I. instance a soudu odvolacího, námořního i obchodního. velitelství a syndikátu námořního; má universitu (zal. r. 1441), 2 theolog. semináře, školu lékařskou a lékárnickou, vyšší školu obchodní, školu hydrografickou, školu sochařskou, malířskou, lyceum dívčí a množství jiných ústavů, má knihovnu veřejnou o 200.000 svaz., bohatou obrazárnu (díla Peruginova, Palmavecchia, Andrea del Sarto, Vasarova, Luky Giordana, Riberova, Rubensova, Breughelova, Brakenburgova, Mignardova, J. Guérina), museum (mnoho starožitností keltských a římských), hvězdárnu, 4 divadla, dále mnoho ústavův a spolků dobročinných i vědeckých (zvl. akademii krásných umění a věd z r. 1662, Société Linnéenne, Soc. Philomatique). – Obyvatelů počítá se 230.489 (1886, obec 240.282 obyv.). Provozují čilý průmysl (loďařství, výroba strojů parních, průmysl kovový, továrny na kameninu a porculán. sklářství, vel. továrna na tabák s výrobou v ceně 14 mill. fr., raffinerie, výroba zboží chemického, konservů, přádelny na vlnu a bavlnu). Důležitou živností jest vinařství (nyn. výroba 1 mill. hl) a s ním octářství a výroba likérův i cognacu. K rozvoji obchodu přispívá výborný přístav a dobrá síť železniční (s mostem železničním). R. 1887 vplulo do přístavu 11.940 lodí s nákladem 1,724.686 tun a vyplulo z něho 8682 lodí s 1,342.814 tun. Z veškerého vývozu připadalo 2,086.899 tun na obchod mezinárodní, který vede se velmi živě zvl. s Amerikou. Cena vývozu celnicí byla 378,3 mill. fr. (z toho vín a likérů za 160 mill. fr.), cena dovozu 392 mill. fr. Bordeaux jest předním trhem pro vlnu a kůže z Argentiny, pro solené maso a ryby, pro kávu, kakao, bavlnu, tissus, papír, pro zboží skleněné, výrobky umělecké, konservy a pro víno, jak domácí bordeauxské, tak pro jiná vína franc. a pro vína španělská. – Dějiny. Bordeaux bylo původně sídlo Biturigů. V I. stol. př. Kr. dostalo se v moc římskou (Burdigala). Již tehdy bylo městem obchodním. Gallienus zřídil tam mnoho staveb, cís. Dioklecián město opevnil. Bylo již také literárním středištěm Gallů. Po době římské zachovalo si památek málo, pouze Pallais Gallien (amfitheatr). Stěhováním národův utrpělo velice. R. 507 přišlo v ruce Franků, r. 729 zpustošili je Maurové. Karel Veliký učinil je hlavním městem Aquitanie. V IX. stol. trpělo od Normanů. V l. 1154 až 1451 bylo při říši anglické. Panství francouzskému poddalo se s velikým odporem. R. 1548 pro zavedení daně ze soli vzpoura vypukla ve městě, guvernér král. Morems byl zabit, ale posléze Bordeaux pokořeno. R. 1572 zakusilo hrůzy noci bartolomějské (300 obětí). Vév. Richelieu a markýz de Tourny zvelebili město; za revoluce franc. Bordeaux stojíc při girondistech pronásledováno bylo od hrůzovládců. Roku 1814 poddalo se na čas Angličanům. Za věrnost pro kázanou Bourbonům udělil Ludvík XVIII. synovi vévody z Berri, pozdějšímu hrab. Chambordovi, titul duc de Bordeaux R. 1870 bylo Bordeaux sídlem prozatímní vlády a r. 1871 sešlo se tam národní shromáždění. – Bordeauxský arrondissement má v 19 kantonech (7 kant. tvoří město samo) a na 4235 km2 158 obcí a 461.071 obyv. – Srv. O'Reilly, Histoire complète de Bordeaux (2. vyd. Bordeaux, 1863, 6 sv.); Michel, Histoire du commerce et de la navigation à Bordeaux (Paříž, 1874, 2 sv.); Henri Gradis, Histoire de Bordeaux (t., 1888). Koll. Dodatky Má 251.917 obyv. (1906).

Související hesla