Bořivoj I.

, český kníže, první historicky doložený Přemyslovec a první křesťanský panovník Čech; manžel sv. Ludmily, otec Spytihněva I. a Vratislava I. Vládl asi v letech 882 až 884 – 888 nebo 889. Pokřtěn sv. Metodějem na Velké Moravě 882 – 884. Jeho křesťanská orientace vyvolala pohanskou vzpouru, která byla potlačena za podpory Velké Moravy. Zakladatel nejstarších kostelů v Čechách (sv. Kliment na Levém Hradci, Panny Marie na Pražském Hradě). Opevněním vrchu Žiži založil Pražský hrad.

Ottův slovník naučný: Bořivoj I.

Bořivoj l., první křesťanský kníže český, nástupce po Hostivítovi. Léta, kdy začal panovati a kdy zemřel, nejsou povědoma. Podobá se, že, když roku 871 Svatopluk ujal se vlády na Moravě proti Němcům, Bořivoj také již v Čechách panoval. Čechové tehdáž byli spolčeni se Svatoplukem; pročež německý voj vtrhl do Čech r. 871 a přepadl zde svatební průvod, v němž vedena byla dcera některého kmenového vojvody z Čech k ženichovi do Moravy; a r. 872 větší německé vojsko, vedené Liutbrechtem, arcibiskupem mohučským, proniklo v Čechách až k Vltavě a porazilo zde Čechy, v jejichž čele vedlé pěti jiných vojevod jmenuje se Gorivei, což snad byl Bořivoj; Němci poplenivše kus země vrátili se domů. S větším štěstím válčil Svatopluk proti Němcům, až na králi Ludvíkovi vynutil mír, zavřený po jaru 874 ve Forchheimě. Čechové tím také dosáhli pokoje, neví se však, pod jakými výminkami, jmenovitě zdali v následujících létech opět platili roční poplatek do Němec, k němuž se byli poprvé podvolili za Karla Velikého. Bezpečněji se soudí, že Bořivoj byv dříve Svatoplukovým spojencem, upadl znenáhla v poměr podřízenosti k němu. V tom stavu Bořivoj přijal křest na Velehradě, hlavním sídle Svatoplukově, od arcibiskupa Methoda; čas té důležité události není povědom, leč že to bylo po vyproštění Methodově ze zajetí německého r. 874 a před 6. dubnem 885, kdy sv. Method umřel. S Bořivojem přijímali křest dvořané, pak i jeho manželka Lidmila a znenáhla i jiné vrstvy národa českého shora dolů. Česká země tím samým dostala se k moravské diécési Methodově, a z Moravy dostávala první kněze křesťanské, rozumí se, obřadu slovanského. Staré paměti připomínají, že Bořivoj vystavěl první křesťanský kostel v Čechách ke cti sv. Klimentu na Levém Hradci, pak P. Marie ve hradě pražském u hlavních vrat, a jiný kostel sv. Klimenta na Vyšehradě. Podobá se, že i některé jiné svatyně na jméno sv. Klimenta zasvěcené vznikly po Čechách za panování Bořivova vyrůstajíce všude ze semene zasetého svatými bratry solunskými (Jirečkovo »Slov. právœ, I. 116.). K roku 890 máme souvěkou zprávu, že král něm. Arnulf postoupil Svatoplukovi vévodství Českého, a že Čechové do té doby měli nad sebou knížete svého rodu a národu. Postoupením vévodství může se tu rozuměti toliko, že německý král odřekl se poplatku českého, ku kterémuž sobě počítal právo, a že uznal panství Svatoplukovo nad zemí Českou, kteréž skutkem nepochybně již trvalo. Dále z toho svědectví lze souditi, že Bořivoj při tom jednání Svatopluka s Arnulfem již nebyl na živě, i že Svatopluk po smrti Bořivově byl potáhl na sebe celou knížecí moc nad zemí Českou. Co se při tom stalo se syny Bořivovými, o tom ničeho se nedovídáme; snad jim zůstala moc vojvodská nad kmenem vlastních Čechův uprostřed země. První zpráva o nich jest k roku 895, že v čele jiných vojvod kmenových z Čech dali se v Řezně pod ochranu krále Arnulfa, odtrhše se po smrti Svatoplukově (894) od říše Moravské. Byli pak synové Bořivovi dva, starší Spytihněv, mladší Vratislav. Matka jejich a manželka Bořivova Lidmila byla dcera Slavibora, župana či kmenoného vojvody pšovského, jehožto hrad Pšov stál v místech pozdějšího Mělníka. – Viz Tomkovo badání o historii toho věku: Sv. Lidmila a Čechy za jejího věku (Č. Č. M. 1860, 263.); Obrana nejstarších dějin českých (Památky, díl IV. b., V.). Klk.

Související hesla