Bosáž

, zdivo s plasticky zdůrazněnými čely kvádrů různě opracovanými a řazenými (např. diamantová bosáž, pásová bosáž); nepravá bosáž vzniká napodobením v omítce.

Ottův slovník naučný: Bosáž

Bossage [bosáž], franc., kvádrování, ital. rustico. zdivo z hraněných kvádrů nebo tomu napodobené zdivo cihelné, omítnuté, jehož lícní strana dle toho, k jakému účelu zdivo slouží, jest charakteristicky označena. Tak bývá bossage u budov vícepatrových v přízemí a v soklu mohutně rozčleněna, aby se tím význačila pevná podpora pater nad ní se nalézajících, a ve vyšších patrech mohutnosti její postupně ubývá, v posledním patře vůbec i odpadá. Tento způsob převzat již z dob starých. Již Římané a po nich mistři renaissance užívali při stavbách tohoto způsobu označování částí nesoucích a vždy činili rozdíl mezi částmi nesoucími a částmi nesenými. Někdy užívali bossage výhradně jen k dekoraci, a to tím způsobem, že celé průčelí od římsy kordonové až pod hlavní římsu rozdělili lehkou rustikou. Ti ovšem kladli mramorové neb travertinové kusy na sebe nechávajíce lícní plochu kamene hrubě spracovanou, a jen ložné, někdy též i styčné plochy čistě spracovali, aby tím vazbu kamenů umožnili. V novověku tento nákladný způsob bossage ustupuje pohříchu mnohdy i při stavbách monumentálních napodobeninám vzorů starých, které se zřizují tím způsobem, že bossage vyloží se dle potřeby z cihel a omítkou hledí se napodobiti hrubě opracovaný povrch kamene. Během doby při provádění této architektonické úpravy přišlo se na různé formy bossage více méně zdařilé, z nichž zasluhují býti uvedeny: 1. bossage rustique [b. rystik], kde lícní strana kamene jest úplně hrubá, a jen ložné spáry jsou spracovány; 2. bossage quarré [b. karé], kde celá lícní strana kamene jest přitesána pemrlicí nebo zobatcem a spáry ložné i styčné jsou čistě spracovány; 3. bossage refend [b. refan], kde mimo to na lícní straně kamene ložných a lícných spar jsou vypracované šlohy. Fka.

Související hesla