Brooklyn

New York

Ottův slovník naučný: Brooklyn

Brooklyn [brùklin], přístavní město sev.amer. státu New-Yorku, na záp. konci Long Islandu, naproti New-Yorku, od něhož je dělí úzké, dravé mořské rameno zvané East River (Vých. řeka); spojení mezi oběma prostředkují četné parní převozy a největší železný most na světě (East River Bridge), který postaven byl v l. 1870 – 83 a v délce 1788 m pne se 40 m nad mořskou hladinou. Město skládá se z části západní (vlastního Brooklynu) a z části východní (předměstí Williamsburg, Green Point a Bushwick r. 1854 k němu připojených) a pokrývá 63 km2 plochy poměrně vyvýšené. Přes to jsou ulice jeho z valné většiny rovné a křižují se pod pravými úhly; nejkrásnější z nich je Clinton Avenue, nejživější Fulton Street. Na jihu rozkládá se na 167 ha Greenwood Cemetery, nejslavnější hřbitov Spojených Obcí sev.-amer., s velkolepým pohledem na New-York, přístav a moře; na západě pak Prospect Park zabírající 223 ha, z něhož vede stromořadí (Ocean Parkway) 5 km dlouhé k mořskému pobřeží. Brooklyn má na 300 kostelů, pročež zhusta se nazývá »městem chrámů«; z těch Talmages Tabernakel jest největší protestantská modlitebna v Americe, a z ostatních dlužno jmenovati Plymouth Church pro působení kazatele W. Beechera. Brooklyn pro svou zdravou polohu jest noclehárnou new-yorských obchodníkův; ač koňské a železné dráhy protínají jej ve všech směrech, má u přirovnání k New-Yorku ráz klidného města. Z nečetných veřejných budov zasluhují zmínky veliká radnice a justiční palác, obé z bílého mramoru, dále městský sirotčinec a námořnická nemocnice. Výchově a vzdělání slouží různé ústavy a společnosti, jako Mercantile Library, kreslířská škola, polytechnická škola (Brooklyn Institute), Historical Society (s bohatou knihovnou) a j. Průmysl zahrnuje v sobě vedlé továren na lučebniny, tiskařské lisy a vagony hlavně slévárny, cukrovary, pivovary, provazárny a mlýny. Ohromný jest obchod s obilím; obilná skladiště pojímají 12 mill. měřic. Jsou zde také rozsáhlé národní loděnice, největší v celém soustátí, a velkolepé doky. Brooklyn byl založen (1625) Hollanďany a slul původně Breukelen; okolí proslulo jako z nejdůležitějších sídel revoluční války (1776). Obyvatelstvo rychle se vzmáhalo: mělť Brooklyn 96.838 duší roku 1850, 396.099 r. 1870 a 566 686 r. 1880, je tudíž co do lidnatosti třetím městem americkým. Dodatky Dříve samostatné přístavní město ve státě New York Spoj. Obcí sev.amer., od r. 1895 spojeno jako část města s Velkým New Yorkem, ma 1,166.582 obyv. (1900). Nový most a tunel pod East Riverem spojí jej těsněji s vlastním New Yorkem.