Broskvoň

, Persica – rod rostlin z čeledi růžovitých (jiní autoři uvádějí slivoňovité); zahrnuje malé stromy původem pravděpodobně v provincii Hu-peh a S'čuan v Číně. Na vzniku kulturních odrůd řazených do druhu Persica vulgaris se podílelo zřejmě více druhů včetně středoasijské. Pravé broskve jsou plody z convar. vulgaris (tzv. hladké broskve), nektarinky z convar. laevis. Někteří botanikové zařazují broskvoň do rodu Prunus, s názvem Prunus persica.

Ottův slovník naučný: Broskvoň

Broskvoň obecná (Prunus Persica Jess., Amygdalus Persica L., Persica vulgaris Mill., Malum pericum Plin.). U nás pěstěný nevysoký strom (až 7 m) s větvitou korunou. Listy jsou střídavé, kopinaté, ostré a dvakrát pilovitě zubaté se zuby žlázkou okončenými. Řapík sotva zdélí polovice listu a nejčastěji bezžlázný, květy veliké, růžové, jsou přisedlé na lonských letorostech, nejčastěji jednotlivě. Plod jest kulovitá, přisedlá, pýřitá peckovice s podélnou brázdou. Dužnina šťavnatá, masitá, pecka okrouhlá, poněkud smačklá, jako kosť tvrdá, po stranách s dvěma vyniklými švy a na povrchu hrubě svraskale brázditá a dírkovaná. Kvete před rašením v dubnu nebo v květnu. Původní vlastí broskvoňně jest Orient a Persie, odkudž za pradávných dob rozšířila se do zemí středomořských a odtud dále do ostatní Evropy. Praví se, že ještě za doby Theofrastovy broskvoň v Řecku sladké a jedlé ovoce nepřinášela. Dnešních dnů. jest broskvoň v teplých polohách Středomoří i zdivočelou. Chutné plody její, broskve. náležejí k nejvybranějšímu ovoci a broskvoň jest předním stromem kultury zahradnické. Barva broskví jest zvláštní carmoisinově červená do běla, vůbec zvaná »broskvová«. Jader z pecek lze užívati jako hořkých mandlí. Dělá se z nich také likér (persiko) a pálením černá barva malířská (čerň broskvová). V jádrech obsaženo hojně oleje, který z nich lze tlačiti. Dříve bylo v medicině užíváno broskvoňových květů (Flores Fersicarum, Syrupus Florum Persicarum). – Broskvoň byla zasvěcena Harpokratovi, bohu mlčení.

Broskvoň žádá v Čechách a na Moravě polohu chráněnou, nikoli rannímu slunci vysazenou, jelikož by tu záhy pučela a stala se obětí pozdních mrazů; vyžaduje půdy úrodné, kypré, ani suché, ani mokré. V půdách vazkých a vlhkých trpí spálou. Broskvoň plodí záhy a hojně; hodí se zvláště ku pěstování při špalírech a žádá ochrany před mrazy v krutých zimách; kryje se pak rohožemi slaměnými, chvojím smrkovým a p. Množí se autochtonně z pecek aneb očkováním na semenáče mandloňové, meruňkové, slivoňové nebo trnkové. Z pecek pěstované broskvoňně jsou méně choulostivy, často však skýtají menší a méně chutné ovoce. Na slivoni a trnce šlechtěna u nás broskvoň jest nejtrvanlivější, spokojí se s půdou slabší, vzdoruje více nepohodám povětrnosti a netrpí tak tokem klovatiny. Očkování na spící očko, co možná při oddenku, od počátku srpna do poloviny září, dle mízy a vyspělosti roubů. Přesazovati broskvoň radno z jara do půdy úrodné, dobře vzdělané, však nikdy čerstvě mrvené. Starší broskvoňně hnojí se buď zarýváním kompostů kolem nich uleželých anebo rozředěnou hnojůvkou v podzim. Značného řezu broskvoň nesnese beze škody, pročež jen opatrně vyřezávati dlužno části zasýchající. Pro vychování špalírů hodí se nejlépe jednoroční šlechtěnci, méně již starší a formované stromky; vedení po špalíru jest dosti snadné. Broskvoňně dle plodů dělí se na takové, jichž slupka pokryta jemnou vlnou, a jiné, jejichž slupka jest hladka. Odrůdy plodův ovlněných nazývá Francouz pêches, když jdou dobře od pecky; naproti tomu pavies, nejdou-li. Rovněž tak zovou ve Francii broskve hladké slupky snadno od pecky jdoucí nectarines, nesnadno se oddělující brugnones. Broskvoňně plodů hladkých jsou celkem otužilejší, plody menší, avšak chutnější a sladší, pevnější. Broskvoňní jest mnoho odrůd rannějších i později zrajících. V Čechách ceníme sobě pro drsnější podnebí odrůd rannějších. Jmenujeme z těchto jen některé, a sice s plody vlnou pokrytými: Madlenky (Madeleine rouge), princ Eugen Savojský, velká ranná z Montagne, velká Mignonka, opat Jodocus, Metelkova vyznamenaná, princezka Marie virtemberská, královna Olga; z broskvoňových plodů hladkých zasluhují doporučení: New-whiteNectarine (nová bílá nektarinka), Hunts Tawny, Stanwick a j. Šl.

Související hesla