Browning Robert

, anglický básník a dramatik; významný představitel viktoriánské poezie. Vliv romantismu (P. B. Shelley, W. S. Landor) a italské renesance je patrný v raném díle (Pippa jde mimo, Sordello) i ve vrcholných cyklech dramatických monologů historických postav (Men and Women Muži a ženy, Dramatis Personae), skládajících dialog současnosti s historií a vyjadřujících rozpory mezi romantickým dědictvím a viktoriánskou tendencí k objektivnímu umění i výkladu dějin.

Ottův slovník naučný: Browning Robert

Browning: Browning Robert, z nejpřednějších básníků moderní literatury angl. (*1812 v Camberwellu u Londýna – †1889 v Benátkách). Psal záhy básně prosycené byronovskou horoucností, jež povlovně ustupovala vlivu Keatsa a Shelleye (1825). Po odbytí universitních studií v Londýně podnikl cestu po kontinentu, zdržoval se na Rusi (v Petrohradě), zvl. pak v Italli, kde v knihovnách ozbrojil se důkladnou znalostí názorův a dějin středověkých. Vrátiv se do vlasti napsal kromě jiného historickou truchlohru Strafford (1837), dramata Sordello (1840) a The Blot in the Skutcheon (1843), která byla sice sehrána, ale – pro přílišné reflexe a nedostatečný děj – bez úspěchu. Tyto a jiné hry (Pippa Passes; A Soul's Tragedy), jakož i četné lyrické básně uveřejňoval v laciných (šilinkových) svazečcích pod souborným názvem Bells and Pomegranates (1841 – 46). V témže čase uzavřel přátelství s vynikající básnířkou Miss Barrettovou, jež byla v jedné básni poesii jeho přirovnala k ovoci marhaníku (pomegranate), a pojav ji za manželku (1846) žil s ní ve Florencii. Zde napsal nábožensko-filosofické básně Christmas-Eve and Easter-Day (1850) a knihu Men and Women (1855), jedno ze svých největších děl, obsahující poetické, charakterní obrazy, které pro své důvtipné pojetí, hluboký rozbor lidského ducha a abstraktní hloubavý názor nemají v angl. literatuře sobě rovných. Po smrti své ženy vrátil se do Londýna (1861); poslední léta trávil v Benátkách. Napsal ještě knihy Dramatic Personae (1864); The Ring and the Book (4 sv., 1868); Balaustien's Adventure (1871): Prince Hohenstiel Schwangau (1871); Fifine at the Fair (1872); The Red Cotton Night cap Country (1873); Aristophanes’ Apology (1875); Pacchiarotto, with other Poems (1876); La Saisiaz: The Two Poets of Croisic (1878); Dramatic Idyls (2 řady. 1879 – 80); Parleyings with Certain People of Importance in their Day (1887). Souborně vyšly ve 2 sv. 1849. ve 3 sv. 1863, v 6 sv. 1868 a 1888. Ve spisech těchto vytvořil Browning rozsáhlý svět básnických postav, znázorňujících téměř všechna význačnější mista v dějinách rozvoje ducha lidského. Ač melodičností verše a uměleckou krásou slohu zůstává za Tennysonem, předčí nad něho silou výrazu a skvělostí myšlének. Jeví často chorobnou náklonnost k temnosti, ale mnohdy má i shakespeareovskou jasnost u vyjádřeni. Mystické stránce jeho poesie svědčí založení (1881) londýnské Browningovy společnosti (Browning-Society), jež má odbory v Oxfordě, Cambridgei a j. Viz F. J. Furnivall, How the Browning Society came in to Being (1884); A. Symons, Introduction to the Study Browning (New-York, 1886); Corson, Introduction to the Study of Browning's Poetry (Boston. 1886).

Související hesla