Brueghel Pieter st.

, nizozemský malíř a kreslíř; otec Jana Brueghela st. Nejvýznamnější nizozemský malíř 16. stol.; spojoval prvky italské renesanční malby s domácí tradicí, která se projevila zvýšeným smyslem pro detail. Tematicky i způsobem malby navázal na H. Bosche, jehož někdy vědomě kopíroval (kresby pro nakladatelství H. Cocka). V raných pracích se soustředil na krajinu a selský žánr, vrcholným dílem této etapy jsou moralizující Přísloví. I v dalším období patrný vliv Boschovy moralistní malby (Zápas masopustu s postem, Poslední soud, Triumf smrti aj.). Po roce 1563 se opět věnoval krajinomalbě (Pohled na Neapol) a venkovským žánrům (cyklus Měsíce, Selská svatba, Selský tanec), v nichž je však omezen počet figur, kompozice se stala jednotnější a výraznější (Malomocní, V zemi peciválů). K závěrečným dílům patří pesimistické obrazy, nejznámější je Podobenství o slepcích. Brueghelova tvorba znamená monumentální vyvrcholení nizozemské realistické malby.

Ottův slovník naučný: Brueghel Pieter st.

Brueghel: Brueghel Pieter (†1569), žák Pietra Cecka jehož dceru roku 1563 za manželku pojal. Žil a zemřel v Brusselu. Ač r. 1553 cestoval po Italii, nepřidal se k manyristům italisujícím, nýbrž založil zcela původní školu národní. Hlavním jeho oborem byl lidový genre, ale i v krajinářství se vyznamenal; od něho pocházejí též fantastická zjevení ve slohu Jeron. Bosche. Dle jeho kreseb vyskytují se mnohé rytiny a illustrace na pořekadla vlámská, jež jako jeho obrazy olejové vyznamenávají se zdravostí a originalitou. Pro hojné výjevy ze života selského zovou jej Brueghem selským. Obrazy jeho nalézají se hlavně ve Vídni, jelikož Rudolf II. náruživě jej hledal; mnohé jsou však podvrženy. Tak i syn jeho Pieter Brueghel ml. (1564 až 1637) hojně jej kopíroval. Tento chybně zván bývá pekelným Brueghem. Mnohem samostatnější jest plodný.

Související hesla