Bryant William Cullen

, americký básník. Od mládí bystrý pozorovatel přírody, jejíž majestát oslavil v rané básni Thanatopsis; ovlivněn tematikou anglických sentimentalistů (hřbitovní poezie) a stylem anglických romantiků (W. Wordsworth). Otázkami poezie se zabýval teoreticky v přednáškách a jako šéfredaktor Evening Post podporoval společenské reformy.

Ottův slovník naučný: Bryant William Cullen

Bryant [brajent] William Cullen, básník sev.-amer. (*1794 – †1878). Už ve 14. roce složil polit. satiru Embargo, která řízností obsahu a nevšední lahodou formy vzbudila obecnou pozornost. Vykonav po té studia na kolleji williamské několik let strávil při advokátské praxi ve Velkém Barringtoně; ale nenalézaje v ní ukojení r. 1825 přestěhoval se do Nového Yorku a oddal se výhradně na činnost literární. Působil při různých časopisech a zejména v redakci listu »New York Evening Post« od r. 1826 až do smrti vytrval. Zároveň čile účastnil se ruchu politického všudy zastávaje se práva a svobody; m. j. vždycky byl odpůrcem otrokářův a věrně stál při Abr. Lincolnovi, po jehož násilné smrti prostými, ale úchvatnými verši vyslovil krutou bolest, jež tenkrát sevřela srdce všech lidí dobré vůle. Několikráte Bryant navštívil Evropu, jednou také Syrii a Egypt; dojmy z cest vylíčil v dopisech Letters of a Traveller in Europe and America slohem živým a lahodným. Za mladších let konal přednášky o vynikajících umělcích a spisovatelích, a v pozdějších létech častěji vystupoval jako veřejný řečník slavnostní. Konečně spolu se Syd. Howardem Gayen skládal populární dějiny vlasti, jež pod názvem Popular History of the United States (o 4 sv.) vyšly po smrti jeho. Jako básník Bryant hlavně opěvá přírodu a svobodu. Plody jeho nejsou hrubě četné, ale všecky mají pečeť zvláštní v sobě zaokrouhlené individuality. Nejlepší bývá u něho líčení půvabův a krásy americké scenerie, pak velikolepé přírody vůbec (A Forest Hymn; hymn of the Sea; Inscription for the Entrance to a Wood: The Prairies; The Apennines); jiné básně vynikají náladou dumavou, elegickou (Thanatopsis; The Water Fowl; After a Tempest; Blessed are they that mourn; The Lapse of Time; Evening Revery; Hymn to Death); svobodu opěvá delší báseň The Ages, pak hlavně The Antiquity of Freedom, ve které svoboda nelíčí se dle obvyklých názorů jako dívka s vlajícími vlasy a fryžskou čapkou, nýbrž jako statný muž ve zbrani a s mnohými jízvami na čele. Všecky básně Bryantovy ozdobeny jsou nevšední hudebností mluvy a lahodou rhythmických tvarů. V lét. 1870 – 72 Bryant také přeložil Homérovu Iliadu a Odysseii. Srv. Hill, W. C. Bryant (Nový York, 1879); Godwin, A Biography of W. C. Bryant (t., 1883). Godwin vydal též díla jeho v Novém Yorku r. 1883 – 84. VM.

Související hesla