Buchanky

, Copepoda podtřída zahrnující drobné mořské nebo sladkovodní korýše bez karapaxu. Mnoho druhů žije jako parazité, jejich tělo proto získalo červovitý vzhled. Volně žijící druhy buchanky mají prodloužená tykadla, pro samičky jsou typické zevní vaječné vaky. Vývoj buchanek prochází naupliovým stadiem (viz též nauplius). Buchanka obecná (Cyclops strenuus) je důležitou součástí sladkovodního planktonu. Chlopek obecný (Ergasilus sieboldi) parazituje na žábrách ryb, při přemnožení snižuje výnosy ryb. Červok kapří (Lernaea cyprinaea) saje krev na kůži ryb, při přemnožení způsobuje jejich úhyn.

Ottův slovník naučný: Buchanky

Buchanky (Cyclopidae, Gnathostomata), podřád klanonožců, žijí volně plovouce ve vodách slaných i sladkých, někdy v množství takovém, že vodu zbarvují a mnohým vodním zvířatům (rybám, velrybám) bývají potravou hlavní neb i výlučnou. Dospělé buchanky mají hlavu srostlou s hrudí a prvním článkem trupu (hrudihlava), ostatní 4 (3) články trupu jsou volny, poslední bývá někdy zakrnělý. Ocas bývá pětičlenný a zakončen vidlicí (furca) se štětinami. Kusadla jsou žvýkací, tykadla bývají u samců přizpůsobena k chytání samic, rozeklané nohy jsou obrveny a slouží k plování, vyjímajíc zakrnělý 5. pár. Vývoj buchanek jest postupný; z vajíček líhnou se larvy nečlánkované o 3 párech okončin, těchto přibývá při každém svlékání. Hlavní čeledi buchanek jsou: 1. Calanidae, buchanky s tělem protáhlým, 2. párem tykadel dvojvětevným, se srdcem a lichým vakem vaječným. U nás Diaptomus castor Jur. 2. Cyclopidae, vlastní buchanky, těla kratšího, tykadel nerozvětvených, rozplemeňovadel sudých; srdce není. U nás asi 20 druhů, z nichž některé jen ve vodách studničných žijí. 3. Harpactidae, těla protáhlého a kůže tvrdé; vaječný vak bývá lichý, srdce schází. V sladkých našich vodách druh Canthocamptus staphylinus. 4. Notodelphyidae, žijící v útrobách sumek, kladou vajíčka do hřbetní dutiny, tvořené naduřením 4. a 5. článku trupového. Kz.

Související hesla