Bylina

, jednoletá, víceletá nebo vytrvalá rostlina, jejíž stonky nedřevnatějí a na konci vegetační doby zpravidla odumírají. V přeneseném smyslu léčivá nebo aromatická rostlina.

Ottův slovník naučný: Bylina

Bylina (bot.). Dle trvání rozeznávají se rostliny stromovité (stromy a kře) a byliny. U prvnějších peň a větve jeho (kmen) zdřevnatějíce vytrvají po dlouhou řadu let, u bylin však největší čásť pně anebo peň celý (lodyha) i s listy každoročně hyne. Byliny jednoleté odumírají po jednom létě, když byly kvetly a semen vydaly, celé, dvouleté čili ozimé v prvním roce vytvoří nad kořenem pouze přízemní listy a teprve druhým rokem vyženou v lodyhu květonosnou a plodonosnou, načež taktéž zhynou, kdežto byliny mnoholeté č. vytrvalé (plantae perennes), jsou-li zemní, zachovají po odumření nadzemních lodyh aspoň podzemní části pně (oddenky čili rhizomy, hlízy, cibule), z jejichž pupenů příštím rokem vždy zase nové lodyhy vyrážejí. Hnilák (Monotropa hypopitys) nemá však oddenku, nýbrž perennuje pamětihodným způsobem svými kořeny, z těch pak vznikají příštím rokem adventivní pupeny, ze kterých nové květní stvoly vyrůstají. Byliny vodní oddenkem svým na dně vod zakořenělé chovají se podobně jako vytrvalé Byliny zemní; ty pak, které ve vodě nebo na vodě plovou, tvoří přezimovací pupeny, které, když bylina odumírá, klesnou ke dnu bahnitému a tam přezimují.

Související hesla