Cahera Havel ze Žatce

, český kněz. 1523 administrátor podobojí, farář u Týna a šiřitel luterství, záhy se však vrátil k utrakvismu. 1524 ideový vůdce převratu v Praze, od 1527 rektor univerzity. Pro své vystupování proti Ferdinandu I. Habsburskému vypovězen 1529 ze země.

Ottův slovník naučný: Cahera Havel ze Žatce

Cahera Havel, administrátor pod obojí. Narozen v Žatci z chudých rodičů, maje otce řezníka, studoval na universitě pražské a stal se r. 1516 bakalářem. Na kněžství byv posvěcen vedl duchovní správu v Lounech; roku 1518 stal se mistrem svob. umění a brzy na to zvolen farářem v Litoměřicích. Tam však rozséval různice a rozvadiv měšťany jedny proti druhým musil r. 1522 s nechvalnou po. věstí odejíti z města. I odebral se do Vitemberka, kdež si získal přízeň Lutherovu, tak že týž Cahera ru vřele doporučil Pražanům. Na základě doporučení toho stal se Cahera administrátorem strany pod obojí a farářem týnským v Praze r. 1523 a byl po nějakou dobu hlavním šiřitelem nauky Lutherovy. Zpozorovav, že Pražané novotnému řádu nepřejí, a že také král Ludvík přísně proti lutheránům zakročuje, obrátil Cahera a stavěl se býti upřímným kališníkem, i pronásledoval lutherány a spojil se s Paškem a Zikou Vaníčkovic k obnovení starého utrakvismu. Sepsal artikule, jichž se strana kališná drží o svátostech a životě křesťanském. I odebral se Cahera r. 1525 spolu s Korambem a jinými posly do Budína, aby tam vyjednával s legátem papežským Vavřincem z Campeggia o stvrzení kompaktát. Jelikož však legát bezvýminečného poslušenství žádal, nebylo ani tenkráte smíření docíleno. Navrátiv se do Prahy dal Cahera uvězniti svého hlavního odpůrce bratra Matěje Poustevníka a pracoval o upevnění své strany, jak o tom svědčí artikulové kněžstvu i lidu kališnému v Praze vydaní r. 1526. Roku 1527 zvolen Cahera rektorem university pražské. Na kázáních svých Cahera i proti samému králi Ferdinandovi I. vystupoval. R. 1528 nařídil král, aby se stala úplná obnova konsistoře; leč Cahera byl od stavů dožádán, aby až do příštího sjezdu na místě svém setrval. Když pak Cahera mnohem více bouřil než prve, došla krále trpělivost i rozkázal listem z 5. srpna 1529, aby se Cahera do slunce západu z Prahy, v šesti dnech z Čech a ve čtrnácti dnech ze všech zemí královských vystěhoval. I obrátil se Cahera nejprv do Míšně, ale sotva přišed byl od knížete Jiřího vypověděn. Šel do Norimberka, ale když jal se kazatele tamější tupiti, byl od rady městské vypověděn a usadil se ve Schwabachu. Konečně odešel do Ansbachu, stal se opět lutheránem, oženil se, živil se dosti bídně co hospodský a zemřel 11. dubna 1545. Bvý.