Cambridge

, město v jihovýchodní Anglii na řece Cam; 91 900 obyvatel (1991). Sídlo druhé nejstarší anglické univerzity (od roku 1209 po odchodu části studentů z Oxfordu), řada historických univerzitních budov (King's College Chapel). – Průmysl elektrotechnický, strojírenský, polygrafický. Muzeum, divadlo, knihovny.

Ottův slovník naučný: Cambridge

Cambridge: Cambridge, hl. město Cambridgeského hrabství v Anglii, 72 km svých. od Londýna, na splavném Camu, který jest zde překlenut 10 mosty, leží v rovině stromovím bohaté a má 40.800 obyv. Z 30 kostelů jest nejstarší kaple Sv. Hrobu (z roku 1101) s okrouhlou věží; z náměstí jest nejvýstavnější tržiště s kašnou (1614). Nejvíce lesku a rázu dodává městu universita, vedlé oxfordské nejstarší v Britannii. V nejprvnějších dobách přebývali studující v soukromých bytech; od roku 1257 začali se usazovati ve společných bydlištích (hostels), z nichžto každé stálo pod správou vlastního představeného. R. 1280 bylo jich v Cambridge-i 34, a některá měla 20 až 40 bakalářů; avšak studentské ty »hospody« braly ponenáhlu za své, když od zbožných velmožů, duchovních i světských, zakládány pravidelné studentské obce (colleges). Všechny tyto kolleje, povstavše mezi druhou polovinou XIII. a koncem XVI. století (St. Peter's College, založ. 1257; Clare C., 1326; Pembroke C., 1347; Gonvill a Caius C., 1348; Trinity Hall, 1350; Corpus Christi College, 1351; King's C., 1441; Queen's C., 1448: St. Catharine's C., 1496; Jesus C., 1505; St. John's C., 1511; Magdalen C., 1519; Trinity C., 1546; Emmanuel C., 1584; Sidney Sussex C., 1598), tvoří s Duwning College, založ. r. 1800, nynější cambridgeskou universitu. Každá z těchto kollejí má svou knihovnu, kapli, společnou jídelnu (hall) a zahradu a spravuje se vlastními zákony. Hlavou její jest správce (master, provost, president); poručník kolleje (tutor) zastupuje jaksi otce naproti svým žákům; děkan (dean) bdí nad mravností a náboženstvím; a učitelé (lecturers) udílejí vyučování. Professoři, jichž jest na celé universitě 37 krom assistentův a lektorů, nepřináležejí k žádné zvláštní kolleji a přednášejí o speciálních předmětech. Správu celé university vede senát; avšak předlohy, jež mají se státi zákonem, musí dříve býti schváleny 22člennou radou: sborem voleným cde všech v městě přítomných doktorův a magistrů (členů senátu). Nejvyšším hodnostářem university jest kancléř (chancellor), jenž volí se na doživotí, a výkonnou mocí jeho jest oděn místokancléř (vicechancellor), který se volí ročně ze správců všech 17kollejí; jiní úřadníci jsou: vrchní soudce ve věcech trestních (high-steward), mluvčí senátu o veřejných příležitostech (orator), dva proktoři, vykonávající dozor nad kázní všech osob in statu pupillari. archivář (registrary) atd. Studující přijímají se ve věku od 17. do 20. let, obyčejně na základě vysvědčení o předběžném vzdělání, vystaveného některým magistrem cambridgeské neb oxfordské university; u některých kollejí rozhoduje přijímací zkouška. Zápisné obnáší 15 lib. sterl. a musí zároveň s průkazem o způsobilosti býti zasláno poručníkovi kolleje. Mezi studujícími rozeznávají se 4 třídy: 1. Fellow commoners jsou synové šlechty nebo zámožných měšťanů, již platí vyšší kollejné a smějí jísti u stolu kollejníků (fellows); 2. pensioners (strávníci) platí si stravu a byt a tvoří valnou většinu studentstva; 3. sizars jsou chudší studující, kteří dostávají stravu a peněžité podpory, začež druhdy podléhali výkonům čelední práce: 4. scholars, pokročilejší studenti, již zkouškami vycházejí ze strávníkův a chudších studujících a požívají nadací (až 80 lib. sterl. ročně). Společným krojem studujících jest dlouhý svrchní šat (plášť, gown) a čtyřrohá čepice (cap) bez štítu. Čásť jich pro nedostatek místa obývá v soukromých bytech, podléhá však rovněž univ. kázni a jest podrobena správě kolleje, ku které přináleží. Od r. 1869 počítají se k universitě i non attached-students, t. j. takoví, kteří k žádné (univ.) kolleji nepřináležejí; bydlí částečně v Cavendish College (zal. 1876) a Selwyn College (1882) a na lézají se pod dohledem censora. Z universitních velkých stipendií jsou nejčetnější (asi 400) fellowships; kdo jich požívají, slovou fellows (kollejníci). Tyto čestné ceny. od nichž nejsou již vyloučeni ani ženatí, ani duchovní, vynášejí ročně 250 až 750 lib. sterl. a udělují se na dobu šesti let, na tak dlouho ovšem jen těm, kdo v témže čase nezastávají nějaký universitní nebo kollejní úřad. Universita má na 400.000 lib. sterl. ročních příjmů. Skládá se (1883) z 11.470 členů: 8870 graduovaných (doktorů, magistrův a bakalářův) a kolem 3000 studujících (ostatně srovn. Anglie: školství, str. 344–346.). Hlavní přitažlivostí Cambridge jsou universitní a kollejní budovy. spojené mezi sebou stromořadími a zahradami, jež malebně se rozkládají na obou březích Camu. Z oněch jsou to hlavně: senátní palác, v němž se odbývají zkoušky a udělují ceny, bohaté Fitzwilliamovo museum, veliká knihovna (veřejná) o 500.000 svazcích, dále tiskárna The Pitt Press, botanická zahrada, geologické a anatomické museum a hvězdárna. Z kollejních budov vyniká King's College svým gotickým chrámem, jenž jest z nejkrásnějších v Anglii Cambridge má také dvě ženské kolleje (Girton College a Newnham College), dále dvě latinské školy a ústav pro řemeslníky. Město jest spravováno 10 aldermeny a 30 rady a v parlamentě jest zastoupeno (od roku 1885) jedním poslancem, místo dřívějších dvou. Universita volí do sněmovny dva své členy. Srovn. Ackerman, History of the University of Cambridge (1815); Cooper, Memorials of Cambridge (1860); C. Wordsworth, Social Life at the English Universities in the Eighteenth Century (1874). Ve příčině nejnovějších zpráv o studiích universitních atd. srovn. Cambridge Calendar.

Související hesla