Česká Lípa

, okresní město v severních Čechách na řece Ploučnici; 40 000 obyvatel (1999). Dopravní křižovatka a správní středisko. Průmysl strojírenský (vagónka, železniční dílny), textilní (první manufaktura 1717), potravinářský, dřevozpracující. – Město od 13. stol., ve středověku středisko řemesel. Torzo hradu, renesanční letohrádek Červený dům (1583), klášterní kostel Všech svatých (1627), kostel sv. Kříže (1389), radnice.

Ottův slovník naučný: Česká Lípa

Lípa Česká (Lipý, Lipá, Böhmisch-Leipa), město t. na středním toku Ploučnice na obou březích této řeky, hlavní čásť na břehu pravém, na svahu vystupujícím směrem k severu až do výše 280 m n. m. Město čítá 810 domů téměř vesměs kamenných a jednopatrových, v jejichž středu leží prostranné pravidelné náměstí, z něhož směrem čtyř stran světových vycházejí čtyři hlavní ulice. Brány městské jsou sbourány, zdi a příkopy na mnohých místech zachovány. Obyv. má město 10.406, mezi nimi 305 Čechů a 560 Židů. Lípa je sídlem okr. hejtmanství, krajského a měst. deleg. okr. soudu, stát. zástupitelství, hlav. celního úřadu, kommissařství finanč. stráže, berního úřadu, stát. pošty, telegrafu a telefonu, velitelství oddělení četnického atd.; má 5tř. šk. obec. (s několika pobočkami) pro chl. a dív. a 3tř. měšť. šk. dív., stát. vyšší gymnasium, stát. vyš. reálné školy, rolnickou a pokračovací – školu, spořitelnu (založenou r. 1862), filiálku Eskomptní banky, veřejnou nemocnici a dva chudobince. Průmysl a obchod zastupuje: raffinerie skla, továrny na stroje, škrob, umělou klovatinu, sago, kostní moučku, 3 koželužny, 2 válc. mlýny, tkalcovny hedvábných sametů a stuh, výroba bavln. a lněn. látek, 2 přádelny na bavlnu, tiskárny kartounů, barvírny látek na turecké červeno, par. pila a šindelna, stavba pian a harmonií, plynárna (město osvětleno plynem). Živý je obchod s obilím, ovocem, kožemi a drůbeží, hlučné jsou trhy týdenní. Zde jest obchodní středisko sever. Čech. V okolí pěstuje se něco chmele. Fid. statek se dvorem, parostr. pivovarem a strojov. cihelnou drží dědicové Albrechta hr. Kounice. Mezi budovami vyniká kostel sv. Kříže zbudovaný r. 1389, klášterní chrám Všech svatých zal. Albrechtem z Valdšteina r. 1627 s klášterem augustiniánů, kostel Panny Marie, vystavěný r. 1710 na místě 300 let starého dřevěného kostelíka, gotický kostelík sv. Maří Majdaleny, radnice, gymnasium dostavěné r. 1882, budova reálních škol z r. 1870, starý zámek při Ploučnici, původní sídlo pánů z Lipého a oněch pánů Berků, kteří se psali z Dubé a Lipého. Státní dráha vede z Lípy pěti směry: do Litoměřic-Teplic, Mimoně-Liberce, do Prahy, Děčína-Podmokel a Warnsdorfu-Žitavy. Jako nejstarší držitel Lípy připomíná se Chval (1253 – 63), předek pánů z Lipého, jehož synové Jindřich a Čeněk rozdělili mezi sebe dědictví po otci a Lípu obdařili právem žitavským. V 1. pol. XIV. stol. koupil Lípu Hynek Berka z Dubé († 1348), po němž následoval v držení města syn jeho Hynek († 1361); po něm dědili ji dva synové, oba Hynkové, z nichž starší ok. r. 1384 zemřel a mladší nejen svobody staré Lípy potvrdil, ale i nových milostí udělil. Od r. asi 1396 držel Lípu Hynek Hlaváč, po němž dědili ji strýcové jeho, Vilém z Ronova, který městu (1423) právo žitavské potvrdil, a Jan Berka. R. 1426 dobyli města Táboři a Sirotci a z větší části je vypálili. Hejtmanem stal se Jetřich Hlaváč Jestřebský z rodu Berků a po něm ok. r. 1433 Jan z Černína. Po válce husitské byl pánem Lípy Jindřich Berka, který r. 1457 vymohl městu majestát na výroč. trh. Týž zemřel po r. 1468 a dědili po něm synové Jaroslav, Jiří, Jan a Petr, kteří udělili městu r. 1471 některá práva, k nimž r. 1493 nová přičiněna. R. 1502 dělili Adam a Zdislav, synové Jaroslavovi, Jiřík, Václav, syn Janův, a Petr všecky statky na 4 díly, a na tolikéž dílů rozděleno i město. Synové Petrovi, Zikmund a Jiljí, r. 1532 dědictví po otci (rozhojněné o díl strýce Václava) prodali Zdislavovi Berkovi, ten pak postoupil polovici hradu strýci Zikmundovi a r. 1553 čtvrť města prodal k dílu vartemberskému, tak že polovice hradu se čtvrtí města odtud náležela k panství sloupskému. Čtvrť města dostala se Zikmundovi z Vartemberka, který r. 1542 svobody její potvrdil; syn jeho Krištof prodal pak ten díl strýci svému Václavovi, který také od Prokopa z Vartemberka, syna Janova, koupil druhou čtvrť města. Od té doby půl hradu a tři čtvrtiny města drželi pánové z Vartemberka k Rybnovu a později k Novému Zámku, ostatek náležel ke Sloupu. R. 1591 koupila Kunhuta Berková polovici zámku od Jana z Vartemberka, a tak zámek celý se čtvrtí města patřil ke Sloupu. R. 1609 vyženil tuto čásť Jan Abraham ze Solhauzu († 1617), jehož dědicem byl Volf Abraham. Jemu, jakož i Janovi Jiřímu z Vartemberka zabrány po povstání českém statky; Lípu, zámek i město celé, koupil Albrecht z Valdšteina a připojil k vévodství Fridlandskému. Po jeho smrti ponechána Lípa vdově jeho Isabele z Harrachu († 1654), jejíž dědičkou byla dcera Marie Alžběta provd. za Rudolfa z Kounic, jehož potomci (r. 1704 povýšení do stavu hraběcího) drží panství to podnes. Za války 30leté v l. 1639 a 1643 město vypleněno od Švédů. R. 1636 město získalo královským majestátem důležité svobody, jež potvrzeny od vrchnosti r. 1654. Záhy nastal spor s vrchností, který sice r. 1660 urovnán, ale rozličné nehody stíhaly město: r. 1680 zuřil tu mor, za válek s Prusy trpělo město mnoho od nepřátel, zvláště v l. 1744 a 1757; r. 1772 obyvatelstvo zase hustě mřelo a r. 1787 (6. října) vyšel oheň, při němž lehlo popelem 384 domů, také v květnu r. 1820 velká čásť města (519 d.) vyhořela. Od r. 1850, kdy stala se Lípa na krátký čas sídlem krajské vlády, město rychle rostlo a se zvelebovalo. Erb městský: modrý štít a u jeho zpodu trávník, na němž stojí stříbr. hradba ze štukoví vystavěná se stínkami a branou s mříží vytaženou. Za hradbou vynikají dvě okrouhlé věže, každá s oknem, podsebitím, cihelnou končitou střechou a zlat. makovicí. Mezi věžemi jest erb Lipský a Berkovský, totiž zl. štít se 2 černými ostrvami, helmicí s přikryvadly týchž barev a 2 ostrvami jako klenotem. Nk. – Okres. soud českolipský zaujímá 219,17 km2, čítá 4093 d., 354 ob. č., 26.484 n.; z 26.942 přít. ob. 26.178 kat., 163 evang., 567 židů; z těch 12.895 muž., 14.047 žen. Okr. hejtmanství českolipské, obsahujíc okr. soudy: Hajda, Lípa Č. a Mimoň, má 710,86 km2, 11.547 d., 1174 ob. č., 70.354 n.; ze 71.996 přít. obyv. 70.407 katol., 439 evang., 656 žid., 494 jiných; z těch 34.229 muž., 37.767 žen. (1890). Má 815 d., 103 obyv. čes., 8990 něm. (1900).

Související hesla