Český Krumlov

, okresní město v jižních Čechách na řece Vltavě; 14 500 obyvatel (1999). Jedna z nejvýznamnějších městských památkových rezervací v ČR. Od roku 1992 součást světového kulturního dědictví UNESCO. Dopravní křižovatka. Průmysl dřevozpracující, potravinářský. Středisko cestovního ruchu. – Český Krumlov vyrostl jako středisko mocného feudálního rodu Vítkovců; hrad z 1. pol. 13. stol. (po pražském nejrozsáhlejší v Čechách) přestavěn ve 2. pol. 17. stol. na zámek s bohatými sbírkami, podhradí Latrán a město na pravém břehu Vltavy s gotickým půdorysem a renesančními budovami, renesanční purkrabství, zámecké divadlo s původním vybavením. V zámeckém parku letohrádek a jízdárna, letní divadlo s otáčecím hledištěm (1958); gotický kostel sv. Víta (1407 – 39) se síťovou klenbou, kláštery minoritů a klarisek se společným gotickým, později zbarokizovaným kostelem, renesanční pivovar a zbrojnice, Budějovická brána (1598), renesanční radnice (1580).

Ottův slovník naučný: Český Krumlov

Krumlov Český (Böhmisch-Krumau, lat. Crumlovium), město v již. Čechách, 475 m n. m., na Vltavě, při stanici spol. Rak. míst. drah (Budějovice-Zelnava), má 770 d., 1402 obyv. č., 6882 n. (1890), hejtmanství, okr. soud, kommissařství finanč. stráže, cejch. úřad, okr. četn. velitelství, st. poštu, telegraf, telefon, vikářství, arciděk. kostel sv. Víta, 1tř. čes. obec., 5tř. něm. obec. (s par.), 3tř. měšť. chl., 5tř. obec. (s par.) a 3tř. měšť. dív., 2tř. soukr. šk. sester, čes. a něm. pokr. šk., st. gymnasium, meteorologickou stanici, konvent minoritů, kongregaci milosrd. sester sv. Karla Bor., 2 lékarny, nemocnici, 3 špitály, záložnu (čes. ústav), městskou spořitelnu, přádelnu lnu, konopí, výrobu motouzů a provaznického zboží, továrnu na sukna, papírnu, továrnu na cellulosu a brusírnu dřeva, 3 továrny na rámce, lišty a zlatolišty, 3 pivovary (měšť., panský a praelátský), 4 strojní mlýny a 1 obyčej., doly na tuhu a čištění tuhy, kamenné lomy, pálení vápna, 2 cihelny a měst. lázně. Alod. panství (49.198,09 ha) se starobylým residenčním zámkem, dvorem, pivovarem a vápenicemi náleží Ad. kn. Schwarzenberkovi. Vedle toho jest zde nadační statek (760,5 ha), k němuž náleží v Krumlově pivovar, jest majetkem praelatury krumlovské. Město skládá se z předměstí Plešivce, Latronu a Hor. Brány. Z budov vyniká v rozličných dobách zbudovaný velkolepý zámek s věží a krásnou kupolí z r. 1400, obsahující 5 dvorů, na 300 komnat a pokojů, bohatý archiv, bibliotéku (přes 20.000 sv.), obrazárnu. V zámku vydržuje kn. Schwarzenberk gardu o 40 mužích pod hejtmanem. K památnostem zámku náleží nádherná kaple sv.Jiří (asi z r. 1310), dále podzemní vězení, v němž byl král Václav po svém zajetí u Berouna od Jindřicha z Rožmberka vězněn. Arciděk. kostel sv. Víta, zal. od Petra z Rožmberka poč. XIV. stol., v XV. stol. přestavěný, s hrobkou Viléma z Rožmberka a jeho manželky Anny. Při kostele kaple sv. Jana Nep. z r. 1726 v ital. slohu od kn. Adama ze Schwarzenberka vystavěná. Kostel sv. Martina na hřbitově z r. 1783. Někdejší kostel kláštera panenského sv. Kláry, založ. r. 1361 od Anny, dcery Petra I. z Rožmberka, po vyzdvižení (1782) kláštera zrušen a v budovách jeho ubytováno vojsko a knížecí úředníci. Klášter minoritský s got. kostelem Božího Těla a Zvěst. P. Marie zbudovaný r. 1357 od synů Petra I. z Rožmberka. Na hlavním oltáři v kostele krásný obraz Matky Boží ze XIV. stol., malovaný od neznámého malíře. Na »Křížové Hoře« kostel P. Marie Bolest. a Nalez. sv. Kříže. Někdejší jesuitské kolleje, založené r. 1586 od Viléma z Rožmberka, r. 1773 zrušené, používá se částečně za budovu školní.Pěkně vyjímá se radnice. Na blízku města pomník, postavený na na pamět vítězi lipskému kn. Schwarzenberkovi. Za městem na blízké hoře stávaly již v XV. stol. stříbrné a olověné doly, v nichž tehdy s velkým úspěchem se pracovalo; doly náležejí městu, ale již ničeho nevynášejí. – Znak: Na modrém štítě stříbrná městská zeď se stínkami, branou otevřenou se zlat. dveřejemi a mříží vytaženou, za hradbou 2 čtverhranné věže s okny, cihlovými střechami a zlatými makovicemi. Mezi věžemi stříbrný štítek, v něm červ. růže, jež 3 slétající havrani drží svými zobáky (štít rodu Eggenberského). Nad štítem helm kolčí s přikryvadly, s červ. a stříb. v pravo a modrými a stříb. v levo; nad helmem koruna a nad ní červ. růže.

Krumlov připomíná se poprvé r. 1253, byv založen po r. 1216 od Záviše Vítkovce jako hrad s přihrazeným k němu podhradím (odtud prv. Chrumenaue, od křivolakého toku řeky). V držení Krumlova a nevelikého zboží k němu patřícího následoval syn Vítek (1253 – 1277) a po něm synové Jindřich a Vok. Když tito bez dědicův sešli, obdržel KrumlovJindřich z Rožmberka. On a jeho potomci zvolili Krumlov za své přední sídlo a protože moc a bohatství jejich rostly, stal se Krumlov prvním panským sídlem v zemi. Petr, Jindřichův syn, obdaroval město (1347). Byl tu tehdá farní kostel, s nímž od r. 1358 spojeno bylo děkanství kraje doudlebského a později také arcijáhenství kraje bechyňského (odtud posud arcipryšt a praelát). Petrovi synové (Petr, Jodok, Jan, Oldřich) založili v Krumlově (1357) klášter františkánský a r. 1361 druhý panenský sv. Kláry (podle vůle otce svého). Při dělení r. 1374 vzali Krumlov za díl Petr a Jan, od r. 1384 držel jej Jan sám, jenž město při svobodách hájil. Po smrti Oldřichově († 1390) zdědil Krumlov syn jeho Jindřich, jenž tu r. 1394 a 1402 zajatého Václava IV. nějaký čas ve vězení držel. R. 1407 sklenut kostel skrze Jana, syna Staňkova. Asi v ty doby nebo již před tím založeno pod hradem nové město Latran. Oldřich, syn Jindřichův, ujav Krumlov r. 1418, choval tu poklady své a okolních duchovních. R. 1445 jednáno tu mezi posly cís. Bedřicha a jednotou Táborskou o mír. T. r. byl tu kněz Jan Karvajal a Eneáš Sylvius se v ty časy tu zdržoval. R. 1451 přibyl sem pověstný Jan Kapistran. R. 1456 potvrdil O. se synem svým Jindřichem († 1457) svobody města († 1462). Krumlov držel po Oldřichovi syn Jindřich († 1472) a pak synové tohoto Jindřich a Vok († 1505), z nichž tento (1485) město obdaroval. Třetí syn, Petr, udělil městu (1494) královské právo a stavěl na zámku. Když Petr († 1523) chtěl Krumlov odkazem dáti do jiného rodu, opanoval Jindřich z R. Krumlov lstivě a udržel se tu († 1526). V držení Krumlova následovali pak po sobě bratří jeho Jan († 1532), Jošt († 1539) a Petr († 1545). Pak se dostal Krumlov Vilémovi a Petrovi Vokovi, synům Joštovým. Vilém, ujav r. 1551 vladařství, hostil tu vzácné hosti, r. 1562 krále Ferdinanda, r. 1576 arcibiskupa Antonina, r. 1576 a 1578 cís. Rudolfa, r. 1585 arcikn. Ferdinanda. V r. 1563 – 1589 upravoval nádherně zámek, v r. 1586 – 88 vystavěl kollej jesuitskou a r. 1592 obci odúmrtí odpustil († 1592). Petr Vok, jsa toho rodu poslední, postoupil Krumlova cís. Rudolfovi (1600). V nejbližších letech bydlel zde na zámku Don Julius, levoboček císařův, jenž tu zšílel a r. 1609 zemřel. R. 1611 opanován Krumlov od Pasovských. Císař Matiáš se tu r. 1614 zdržoval. Za bouří po r. 1618 osadil Krumlov generál Buquoy a marně se o něj pokoušeli stavovští r. 1618 a 1619. Cís. Ferdinand II. daroval Krumlov Janovi Oldřichovi sv. p. z Eggenberka (1622) a přidav k tomu Prachatice a Netolice, to vše povýšil na knížectví s názvem vojvodským. Od té doby byla také na zámku mincovna. Kníže postoupil před svou smrtí († 1634) Krumlova synu svému Janovi Antonínovi (1633), za něhož město průchody vojenskými strádalo (r. 1648 obsazeno od Švédův). Po jeho smrti († 1649) zůstali dva synové, z nichž starší Jan Christian r. 1665 Krumlov ujal. Za něho zámek vystavěn v nynější podobě hlavně přičiněním M. Ernestiny ze Schvarzenberka, manželky jeho umění milovné (1675 – 1687); zřízena nová zahrada, letohrádky, chodby přes příkop a jiné příležitosti. Táž manželka dědila po něm († 1710) a po ní († 1719) dostala se Eggenberská panství Adamovi Františkovi knížeti ze Schwarzenberka, synovci jejímu († 1732). Císař Karel VI. potvrdil potom (1723) hodnost knížectví krumlovského. Josef Adam, syn Adamův, vystavěl při zámku (1744 až 1745) zimní jízdárnu, okrášlil zahradu a ozdobil zámek pěknými malbami. Po jeho smrti (1789) následoval starší syn Josef Jan, jenž zřídil na zámku hospodář. školu († 1833). R. 1782 zrušen panenský klášter. Jan Adolf, syn Josefův, povznesl panství hospodářsky a hostil tu r. 1840 arcikn. Frant. Karla. R. 1850 zřízeny v městě c. k. úřady a později vyšší gymnasium (Sedláček, Hrady, III., 1). Sčk.

Okr. soud krumlovský zaujímá 377,35 km2 se 3842 d., 13.731 ob. č., 16.186 n., 23 j. Ze 30.022 přít. obyv. 29.842 katol., 13 evang., 181 žid., 4 j.; z těch 14.521 muž., 15.501 žen. – Okr. hejtmanství obsahuje okr. soudy: Chvalšiny, Č. Krumlov a Planou; má 1046,74 km2, 7427 d., 15.423 obyv. č., 42.718 n., 23 j.; z 58.308 přít. obyv. 58.075 katol., 13 evang., 216 žid., 4 jiné; z těch 28.297 muž., 30.011 žen.

Související hesla