Chalkidikí

, poloostrov v severním Řecku v Egejském moři se třemi výběžky (Kassandra, Sithonia a Agion Oros s mnišskou republikou Athos). Tvořen krystalickými břidlicemi a mramory; max. výška 2 032 m n. m. Naleziště rud. Významná oblast cestovního ruchu.

Ottův slovník naučný: Chalkidikí

Chalkidiké, polouostrov v tureck. sandžaku solunském, nazvaný tak od Řeků po městě Chalkis, mezi zálivem Solunským (starov. Thermajským) a Orfanským (st. Strymonským), má tři ostrožny: Kassandra (st. Pallene), Longos (st. Sithonia) a Hagion Oros (st. Akte) do moře Egejského a tvoří tak zátoky Kassanderskou (st. Toronskou) a Hagionoroskou (st. Singitickou). Co se týče geologické povahy, převládá na ostrožně Longos útvar prahorní, na vých. fyllit, na záp. neogén; svahy jsou porostlé hustými lesy; největšího vývoje dosahuje na ostrožně Hagionoroské. Ve starověku obývali tu nárůdkové větve thrácké, ale ti ustoupili v VIII. stol. př. Kr. Řekům a to Iónům Chalkidským a Androským, kteří založili tu 32 osady, mezi nimiž důležitější byly: Olynthos (nyn. Hagias Mamas), Apollonia, Kassandreia, Scioné, Toroné, Akanthos, Stratoniké, Stageiros a jediná osada dórská Potidaia. Osady ty hrály důležitou úlohu v dějinách řeckých zvláště za války peloponnéské a upadly do rukou Filippa II., který je připojil k Makedonii.

Související hesla