Charkiv

, Charkov – město na Ukrajině; 1,5 mil. obyvatel (1997). Významné středisko strojírenského průmyslu (energetická a průmyslová zařízení, letadla, traktory, obráběcí stroje), dále průmysl chemický, farmaceutický, spotřební, potravinářský. Dopravní křižovatka; letiště, metro (1972). Divadlo, muzeum. Univerzita (1805). – Charkiv založen před rokem 1650; v letech 1919 – 34 hlavní město Ukrajiny, 1941 – 43 okupován německými vojsky.

Ottův slovník naučný: Charkiv

Charkov, hl. m. gubernie v již. Rusku, v krajině pahorkovité, ale z části i bažinaté, rozdělené řekami Charkovkou, Lopanem a Netěškou, vlévajícími se vesměs do přítoku Donce Udy, na vlastní město a čtvrti Zacharjevskou a Zalopaňskou; Charkovleží na tratích Moskva-Azov a CharkovOděsa železných drah, jest celkem pěkné stavěn a čítá 194.702 ob. (1889), z nichž jest 60% Velkorusů, 29% Malorusů, 5% židů. Lidnatost města rychle vzrůstá: r. 1856 bylo obyv. teprve 30.600, r. 1879 již 102.049, r. 1885 171.416. Charkov jest sídlem guvernéra, velitelství 10. armádního sboru, velitelství 31. divise pěší a 10. divise jízdní a řeckého biskupa. Město má krásnou kathedrálu Nanebevzetí P. Marie, 26 jiných kostelů ruských, 1 kostel katol., 1 protest., synagogu a 2 řecké kláštery, universitu založ. r. 1804 Alexandrem I. s fakultami historicko-filologickou, fysikálně mathematickou, právnickou a lékařskou, hvězdárnou, kabinetem přírodnickým, anatomickým museem, bot. zahradou, klinikou, knihovnou o 129.668 sv. (1894) a 1313 posluchači (1894), dále theologický seminář, technický ústav s 500 posluchači, 3 gymnasia pro hochy, 2 gymnasia pro dívky, progymnasium pro hochy, progymnasium pro dívky, reálku, školu zvěrolékařskou, školu babickou, školu krajskou, r. 1854 zal. 7 km od města vzdálenou školu hospodářskou, museum umělecko-průmyslové, společnost polytechnickou, několik učených společností, 2 divadla, bursu, kasárny, několik sirotčinců a nemocnic, ústav pro dívky, založ. carovnou Marií a j. Charkov jest sídlem znamenitého průmyslu; má asi 100 továren, které vyrobí zboží ročně v ceně kolem 7 mill. rublů. Jmenovitě jsou zde slevárny železa, prádelny vlny, továrny na kočáry, plsť, svíčky, mýdlo, líh, cukr, pivo, kořalku a tabák. Zároveň jest Charkovjedním z nejdůležitějších obchodních měst Ruska, má velké tržnice a 4 obrovské výroční trhy, z nichž největším jest Kreščenskaja jarmarka od 18. led. do 1. ún. s obratem peněžním asi 60 mill. rublů. Trh pokrovský v říjnu má obrat 30 mill. rublů, trhy v červnu a srpnu dohromady asi 20 mill. rublů. Dovážejí se sem stroje, zboží rukodílné, čaj, tabák a víno. Z peněžních ústavů má Charkovměstskou obecní banku, Chaskou akciovou, zemskou banku, Chaskou obchodní banku a 3 společnosti pro vzájemný úvěr. V okolí pěstuje se mnoho řípy a tabáku. Charkovzal. r. 1653 car Alexej Michajlovič, hl. m. gub. stal se r. 1780. – Chaská gub. tvoří čásť Malé Rusi, hraničí na sev. s gub. Kurskou a Voroněžskou, na vých. s územím donských kozáků na jihu s gub. Jekatěrinoslavskou a na záp. s Poltavskou. Povrch, 54.495,2 km2, jest vysoká rovina s celkovým spádem od severu k jihu, 136 – 234 m vys., k řekám příkře spadající, s hlubokými roklemi, dubovím a trnkami porostlými, zvanými balky neb bujeraky. Na sev. a na jihu u Donce jsou pásma nízkých pahorků, na vých. sklání se rovina stupňovitě. V gub. převládá útvar křídový, povrch kryje buď černozem, buď písečnatá, ale úrodná země. Z užitečných nerostů vyskytují se vápenec, křída, některé hlíny, železné rudy, kamenné uhlí a sanytr. Sula, Vorskla a Psiol, přítoky Dněpru, protékají sev.-záp. cípem gub. Středem teče Donec, jenž pak tvoří již. hranici gub. Z levé strany přijímá četné gub. protékající přítoky, zejména Oskol, Šerebez, Ajdar, Javsug a Derkul. Žádná z řek není splavná. Z četných jezírek největší jest Lebedinské. Řeky na jaře způsobují velké povodně, které však pouze k úrodnosti půdy přispívají. Podnebí jest mírné, ale nestálé; zimy jsou velmi přísné. Střední teplota jest 6,2 °C, v létě dostupuje teplota až 35 °C, v zimě klesá až na – 37,5°, tak že extrém obnaší 72,5 °C. Obyvatel má gub. 2,390.433 (1890), tak že připadá 43,8 na 1 km2, z toho jest 87,8% Malorusů a kozáků. Pak jsou zde ještě Velkorusové, Kalmykové vyznání řecko-orth., Němci, Židé (12.498 r. 1885), cikáni a j. Pro vyznání pravoslavné jest eparchie Charkov-Achtyrka, pro obyv. řecko-orth. vyznání jest zvl. eparchie chaská, katolíci (1885: 6368) náležejí k diécési biskupa v Tiraspoli v gub. Chersonské, evang. (1885: 4976) podléhají konsistoři v Moskvě. V gub. jest značné množství rozkolníků a sice 16.877, z nichž nejvíce jest štundistů. Veškerého obyv. bydlí v městech 15%. Hlavním zaměstnáním jest orba. Obilí pěstují se všecky druhy, též pohanka, proso a kukuřice, dále mák, luštěniny, cukrovka, ovoce, španělský pepř, chmel, zelenina, len, konopí, světlice barvířská (Carthamus tinctorius, Saflor), tabák. Réva vinná daří se až po Isjum, proslulé jsou zdejší arbusy (Cucumis citrullus) a jiné druhy melounů. Z višní a trnek vyrábí se mnoho višněvky a těrněvky; 57,2% povrchu zaujímají pole, 23,9% louky a pastviny, 11% les, 4,7% jest neproduktivní. Množství pastvin podporuje chov dobytka. Gub. má 53 hřebčinců, z nichž největší jest v Bělovodsku, zásobujících armádu ruskou výtečnými jezdeckými koňmi, dále zásobuje gub. chaská Moskvu a Petrohrad výborným hovězím dobytkem jatečným a chov ovcí jest tak značný, že Charkov vyšinul se na první trh na vlnu v Rusku. Gubernie má 239.000 koní, 478.000 kusů dobytka hovězího, 769.986 ovcí obyč., 529.790 ovcí jemnovlných a 372.000 kusů dobytka vepřového. Významné jest i včelařství a chov hedvábníků. Gub. má mnoho zvěře pernaté, jmenovitě dropů, koroptví, jeřábků, sluk, potápek a volavek, pak též zajíce a lišky. Rybolov nemá valné důležitosti, zmínky hoden jest pouze lov želv v Donci. Velkolepý jest vývoj průmyslu v poslední době. První místo zaujímá výroba cukru z řípy. Roku 1884 – 1885 spracovalo 25 cukrovarů 3,512.617 tun řípy a vyrobilo z ní 8,09% cukru v ceně 19,25 mill. rublů, dále jest zde 30 velkých mlýnů, 4 továrny na krupici a kroupy, 21 pivovarů, 52 vinopalen, 20 solivaren (1889: 3,265.000 pudů soli), 10 prádelen na vlnu, 34 koželužen, dílny provaznické, 5 sleváren železa, 132 cihelen a j. Předmětem čilého obchodu jsou dobytek, kůže, vlna, kožešiny, zboží kožené, vlněné, hedvábné a bavlněné, dříví, zboží železné a ocelové a j. Zboží dováží se částečně též z Asie. V gub. koná se ročně asi 600 výročních trhů. Železných drah má gub. 645 km. Ze vzdělavacích ústavů má gub. universitu, 5 gymnasií, 3 reálky, 19 škol dívčích a 616 škol národních s 40.361 žáky. Gub. rozděluje se na 11 újezdů: achtyrský, bogoduchovský, chaský, izjumský, kupjanský, lebedinský, zmijevský, sumský, starobělský, valkovský a volčanský. Srv. Močulskij, Vojen. statist. obozr. Charkovskoj gub. (Petrohrad, 1850); Kohl, Uiber das Gouvernement Charkov (Moskva, 1851, 2 sv.); Leontovič, Medikotopograf. opis Charkovskoj gub. (1871). Dodatky Má 174.000 obyv. (1901).Charkovská gubernie má podle sčítání r. 1897: 2,492.316 obyv., z nichž 2,009 411 Malorusův, ostatní jsou Židé, Poláci, Němci žijící hlavně ve městech. V dumě má ch. gub. 11 poslancův. Odhad na r. 1905 vykazuje číslo 2,919.700 obyv.

Související hesla