Chilperich I.

, franský král soissonský od roku 561 a neustrijský od 579, z rodu Merovejců; syn krále Chlotara I. Úspěšně bojoval s příbuznými, částečně sjednotil říši. Byl zavražděn (území pro nezletilého syna Chlotara II. udržela Chilperichova manželka).

Ottův slovník naučný: Chilperich I.

Chilperich I. (561 – 584), syn Chlotara I., obdržel po smrti otcove vládu nad Neustrií s hlavním sídlem v Soissoně. Řehoř z Toursu nazývá ho Herodem a Neronem své doby; neb Chilperich byl nejnadanější, ale také nejkrutější ze svého rodu, pravý despota, jenž oddával se nejhnusnějším výstřednostem a zlehčoval církev, odstraniv pouhým svým nálezem dogma o nejsvětější Trojici. Poslav první manželku svou do kláštera, pojal Galsvintu, dceru visigot. krále Athanagidla, ale upadl do osidel sličné služky Fredegundy, která přiměla ho, by Galsvintu dal zardousiti (r. 568). Zášť mezi Fredegundou a Brunhildou, sestrou Galsvintinou, způsobila dlouholeté a krvavé spory v rodu. Chilperich byl donucen, by vydal Brunhildě města Bordeaux, Limoges, Cohors, Bearn a Bigorru a když proto r. 573 a 575 podruhé udeřil na Brunhildina manžela Sigiberta, byl poraněn, zahnán do Cambraye a-Sigibert prohlášen byl ve Vitri králem. V neštěstí tom pomohla mu Fredegunda, že najala dva mladíky, by holdujíce Sigibertovi ho zavraždili. Chilperich zmocnil se Brunhildy a spory zmítaly říší franckou až do r. 584, kterého byl Chilperich vraceje se z lovu zavražděn nejspíše z návodu Fredegundy, o jejíž nevěře se dozvěděl.

Související hesla