Chivský chanát

, historický státní útvar ve střední Asii v letech 1512 – 1920. Hlavní město postupně Vazir, Urgenč, Chiva. Od roku 1873 ruský protektorát, 1920 – 24 Chorezmská sovětská republika, od 1924 území chivského chanátu rozděleno mezi sovětské republiky Uzbeckou a Turkmenskou.

Ottův slovník naučný: Chivský chanát

Chíva, Khíva, Chárezm, Chárizm, Choárizm, Chárizim, Chovárezm, t. j. země nížiny, též Urgendž, od r. 1873 na Rusku závislý chánát, v Asii v Záp. Turkistáně, mezi 40° a 43° 40' s. š., po levém břehu Amu Darje. Území toto jest dno brakického reliktního jezera bývalého třetihorního moře, nízké, sotva kde dostupující 100 m n. m. Skoro celé území chánátu jest poušť, pouze při levém břehu Amu Darje rozprostírá se oasa 445 km dl. a 148 km šir. Chánát ohraničen jest na sev.-vých. a vých. ruskou prov. Amu-Darja, na jihových. Buchárou, na záp. a jihu ruskou prov. Zákaspickou, na sev. až po mys Urgu Aralským jezerem. Mimo Aralské jezero jsou zde ještě četná jiná jezera, většinou solná. Podnebí jest kontinentální; zima sice krátká, ale velmi krutá, léto horké a dlouhé. Vzduch suchý, rozdíly v denní teplotě velmi značné, srážek málo, na podzim a v zimě písečné smrště. Jinak však jest podnebí zdravé a nakažlivé nemoci velmi řídké. Naproti tomu velmi rozšířeny nemoci dobytka. Povrch chánátu má asi 60.000 km2 s 500.000 ob., z nichž asi polovina jest usedlá, ostatní kočují. Panujícím národem jsou Uzbekové, kmen to zákeřný, ukrutnický a prolhaný. Jest jich zde asi 90 – 100.000, usazených hl. v městě Chívě, Gurienu, Chazar-Aspu, Mangytu a Kipčaku. Hl. zaměstnáním Uzbeků jest zemědělství. Nejdůležitějším národem mimo Uzbeky jsou Turkmeni, asi 170.000, skládající se z kmenů Bajram Alí, Čudorů a Goklamů. V sev. části chánátu sídlí Karakalpakové (asi 50.000), v okolí jezera Dankary kočovní Kirgizové (asi 10.000). Dále jsou zde chívští Tádžikové t. zv. Saitové, mluvící jazykem tureckým, v počtu asi 20.000 rodin; v jich rukou spočívá skoro veškerý zdejší obchod. Konečně obývá v Chívě několik tisíc Peršanů, kteříž až do r. 1873 byli skoro vesměs otroky. Vyznáním obyvatelé jsou vesměs muhammedáni a sice sunnité, pouze Peršané jsou šiity. Hl. zaměstnáním obyv. jest orba a chov dobytka, avšak jediným kultury schopným územím jest zmíněná již oasa na l. bř. Amu-Darje, zavlažená dílem četnými rameny Amu-Darje, dílem umělými průplavy, které území to v podobě sítě prostupují. Čásť tato jest plochá, častým povodním podrobená, za to však velmi úrodná. Obyvatelé zde usedlí jmenují se začasté Arali, t. j. obyv. ostrovů, protože většinou obývají na ostrovech Amu-Darje. Zemědělství provozuje se s velikým zdarem a porozuměním. Hlavními plodinami jsou obilí, zvl. pšenice, ječmen, proso a rýže, dále ovoce, zejména jablka, broskve, meruňky, vinné hrozny, granátová jablka a výtečné melouny, dále len, bavlník, mořena barvířská, lekořice, sesam, anýz, fenykl, koriander, morušovník a j. Chov dobytka má menší význam; nejvíce rozšířen jest chov tlustoocasých ovcí a koz; dále chovají se koně velmi ušlechtilého plemene, něco oslů, hovězí dobytek, poněkud zakrnělý, a velbloudi. Z divoce žijících zvířat se vyskytují vlci, šakalové, lišky, jeleni, antilopy, orlové a krahulíci. Průmysl jest nepatrný, vyrábějí se koberce, bavlněné a hedvábné látky a dosti dobré hliněné zboží polévané. Rovněž obchod má malou důležitost a trpí nejistotou cest. Přece však vyvážejí se některé suroviny, jmenovitě bavlna, a koberce. Dováží se sukno, nástroje, čaj a cukr. V Chívě vládne dědičný chán, jenž má moc úplně absolutní, od r. 1873 však zastoupení vůči cizině a uzavírání smluv postoupil Rusku, takže jest ve skutečnosti vasallem ruským. Roční příjmy chána obnášejí asi 350 – 400.000 rublů, a to z daní placených penězi, jakýmiž jsou daně rodinné a obchodní, a z daně pozemkové, placené v plodinách, kteráž činí asi 1/3 veškerých příjmů chánových. Vojsko skládá se většinou z jízdných Uzbeků a Turkmenů v počtu asi 12.000 mužů. Běžnými mincemi jsou tilla ze zlata, v ceně asi 8 zl., rozdělující se na 14 abbásů po dvou tengách. Tenga má 40 pulů. Tengy raženy jsou ze stříbra, puly z mědi neb mosazi. Mimo to jsou v oběhu mince ruské, perské a buchárské a hollandské dukáty. Jednotkou váhy jest batman, rovnající se 19,66 kg, rozdělující se na 40 zihrů.

Související hesla