Chomutov

, okresní město v severozápadních Čechách na úpatí Krušných hor; 51 600 obyvatel (1999). Středisko hnědouhelné oblasti. Průmysl paliv a energetiky, hutnický (železárny a válcovny), strojírenský, textilní, potravinářský. Železniční a silniční křižovatka. Rozsáhlá panelová výstavba. Okolí devastováno povrchovou těžbou uhlí; tepelné elektrárny, znečištění ovzduší. – Sídlo připomínáno v roce 1252 na zemské stezce do Lipska. Od 1264 komenda řádu německých rytířů, město od 1335, od 1605 královské město. Od 1. pol. 19. stol. průmyslový rozvoj. Renesanční zámek, jezuitský klášter řádu s kostelem ze 17. stol. Kamencové jezero z roku 1557.

Ottův slovník naučný: Chomutov

Chomútov, Chomoutov (Komotau), král. město v sev. Čechách, 380 m n. m., v býv. kraji žateckém na úpatí Kruš. Hor a na potoce Chomútovce; má 823 domů, 412 ob. č., 12.113 n. (1890), okr. hejtmanství a soud, revírní horní úřad, okr. soud důchodkový, okr. fin. ředitelství, vrchní kommissařství finanční stráže, hl. celní úřad I. tř., hl. berní úřad, velitelství dopl. okresu č. 92 pluku pěchoty, jehož 1. prapor zde leží posádkou, prapor zemské obrany, vikářství, děk. kostel Nanebevz. P. Marie, v němž pochován Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, sv. Ignáce a sv. Ducha, evang. kostel, faru a obec, synagogu, radnici (někdy kommenda Něm. ryt.), park, obec. a měšť. školy pro chlap. a dív., soukr. 7tř. šk. s pensionátem sester sv. Kříže, prům. pokrač. a strojnickou prům. školu, stát. vyšší gymnasium (dříve jesuitské), učitelský ústav, sirotčinec, ústav pro chudé s kostelem svatého Ducha, nemocnici, kongregaci sester sv. Kříže (přisluhují v nemocnici a v sirotčinci), dvě lékárny, válcovnu na železo a roury, továrny na cichorii a kávové náhražky, na papír a papírové sáčky, na vatu, dále přádelnu na bavlnu, výrobu hedvábných šátků a praporů, dřevěného nábytku, pilu, měšť. parostr. pivovar, akc. parní mlýn, chemickou továrnu a plynárnu (město osvětleno plynem), cihelnu, ústřed. dílny Buštěhr. dráhy, státní hnědouh. doly, lomy pískovcové a domácí průmysl obuvnictví. Značný průmysl a obchod podporuje pobočka rak.-uher. banky, spořitelna, záložny vzájemná a hospodářská a podniky akciové: pivovar, společnost parních mlýnů, spolek proti škodám z ohně. Chomútov, leží na důležité křižovatce kommunikačních prostředků, maje stanici Rak.-uher. stát. dráhy (Chomútov,-Osek), Buštěhr. dr. (Praha-Chomútov,-Karlovy Vary-Cheb a Chomútov,-Vejprty) a Ústecko-teplické dráhy (Ústí-Teplice-Chomútov,), st. poštu, telegraf a telefon. Má také svůj velkostatek, jenž zaujímá (Chomútov, se Schönlindou) 3307,99 ha půdy. Tu a v okolí chmelařství, značná ložiska hnědého uhlí a směrem k Michanicím rašeliniště s výrobou briket. V chomútovském uhel. revíru r. 1893 dobyto 303.850 tun hněd. uhlí. Znak: v modrém poli městská hradba ze štukoví s branou otevřenou, v níž mezi zlatými dveřmi štítek, erb království Českého se Svatováclavskou korunou. Za hradbou vynikají dvě čtverhranné věže; nad štítem pak zlatá koruna o 5 špicích. Chomútov, byl do polovice XIII. stol. ryze českou osadou a trhovou vsí s vládyčím seděním. R. č.1917. znak města Chomútova. 1252 darován řádu Něm. rytířů, který zde založil kommendu a povolav sem osadníky z Němec založil tak první v Čechách osadu německou; odtud pochodí přísloví: »Všude lidé, v Chomútov,ě Němcį. Soudní řízení konáno tehdy po německu, což nikde v Čechách se nedálo. Když r. 1615 uzavřel sněm, že nikdo nemůže býti a státi se měšťanem král. měst, kdož není mocen jazyka českého, žádali Chomútovští, by ze zákona toho byli vyňati; ale byli nadobro zamítnuti. Chomútov, domohl se r. 1396 – 97 práv městských. Velké bohatství a moc, jakou řád kolem sebe šířil, nutila krále Václava, že již r. 1398 žádal za vydání města, což řád s pýchou odmítl. Teprve r. 1416 prodal řád Chomútov, králi, nejspíše z nouze. Zatím zastaveno panství Půtovi z Ilburka (1411). R. 1421 dobyt Chomútov, vojskem Žižkovým a pobořen, při čemž všechna privilegia a důležité knihy shořely. R. 1437 cís. Sigmund zastavil Chomútov, Jakoubkovi z Vřesovic, za jehož syna vysazen (1441) městu výroč. trh. R. 1455 zastaven na novo králem Janu Caltovi z Kamenné hory, za něhož potvrzeny (1460) městu jeho býv. výsady. Dcera jeho provdala se za Beneše z Veitmile, za jehož potomků Šebestiána a Petra dostalo město výsadu, že nemusí ve městě trpěti židy. Jan z V. prodal (1560) Chomútov, arcikníž. Ferdinandovi, jenž měšťanům a řemeslníkům potvrdil všechny jejich předešlé svobody. R. 1571 dostal se Chomútov, v držení Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Ten byl velikým podporovatelem lutherán. vyznání, obci chomútovské udělil rozličné výsady, jmenovitě vaření piva, a přenesl do Chomútov,a hasištejnskou knihovnu. Jeho syn Bohuslav prodal (1588) panství chomútovské Jiřímu st. z Lobkovic, jenž tu založil jesuitskou kollej, při níž později zřízeno gymnasium. Činil veliké překážky lutheránům, z čehož vznikly ve městě mnohé zmatky a veliké výtržnosti, při nichž zámek dobyt a kollej jesuitská vytlučena. Roku 1598 město vyhořelo (s částí knihovny hasištejnské). R. 1605 stala se majetnicí panství obec chom., město povýšeno na město královské a zámek přeměněn v radnici. V tu dobu spadá také vystavění kostela protestantského. Na poč. války 30leté přidal se Chomútov, na stranu odbojných stavů, což mělo v zápětí vydrancování jesuitské kolleje. Za to pak jmění jeho od král. komory vzato a zastaveno (1621) Jaroslavovi Bořitovi z Martinic, avšak r. 1629 obci opět vráceno. Kol. r. 1625 založen tu kostel sv. Ignáce. Když r. 1779 řád jesuitský tu zrušen, odevzdáno gymnasium řádu dominikánskému u sv. Jiljí, r. 1786 přeměněno v ústav světský a r. 1806 odevzdáno obci s podmínkou, že bude osazováno cisterciáky oseckými. Chomútov, jest rodištěm M. Aurogalla, Jana Jak. Weingartena, Fr. Pubičky, Frant. Jos. Gerstnera a Karla V. Zengera.Hejtmanství chomútovské, obsahujíc okr. soudy Bastianperk, Chomútov, a Jirkov, má na 504,05 km2 6537 d., 740 ob. č., 54.274 n. (189). – Okr. soud má na 225,18 km2 44 pol. obcí se 3277 d., 525 ob. čes., 29.215 něm.; ze 30.235 přít. ob. jest 29.065 katol., 395 ev., 739 žid., 36 j., z těch 15.248 muž., 14.987 žen.Srv. Jentscher, Komotau u. Umgebung (Chomútov,, 1895). Dodatky Má 1059 d., 393 obyv. čes., 15.044 něm., 57 j. národn. (1900).

Související hesla