Chórezm

, Chvárizm, Chovárazm – historická oblast ve střední Asii, v povodí Amudar'ji; kulturní oblast, v pramenech poprvé zmiňovaná v Avestě a v nápisech Achaimenovců. Zhruba od 1. tis. př. n. l. do 14. stol. n. l. osídlen etnikem hovořícím chórezmičtinou, jež patří k íránským jazykům a je doložena epigrafickým materiálem, legendami na mincích, dokumenty na kůži a dřevě, nápisy na stříbrných nádobách a glosami v arabských pramenech 10. – 14. stol. Kromě nomádských kmenů zde žili usedlí obyvatelé, jak dokládají vykopávky opevněných sídlišť a měst, někdy s mohutným opevněním a obrannými věžemi (Koj Krylan Kala, Džanbas Kala, Kurgašin Kala aj.), bohaté jsou nálezy předmětů denní potřeby. O politickém vývoji málo informací. Chorezm si vzhledem k poloze zachovával jistou míru samostatnosti již za Achaimenovců, ale zejm. od 3. stol., kdy se vymanil z kušánského područí. V roce 712 se dostal do závislosti na chalífátu, 1017 součástí státu Mahmúda z Ghazny; 1231 ovládnut Mongoly a chány Zlaté hordy.

Související hesla