Chromozom

, genetika vláknitý či pentlicovitý útvar, v jehož DNA je obsažena genetická informace organismu; nejdůležitější genetická buněčná struktura. Chromozomy jsou pozorovatelné během jaderného dělení uvnitř buněčných jader eukaryotních organismů. Jsou tvořeny chemickým komplexem nukleových kyselin a bílkovin, chromatinem. V průběhu mitózy nebo meiózy, zejména v metafázi, kdy je jejich chromatinová struktura nejzahuštěnější, jsou dobře barvitelné a pozorovatelné světelným mikroskopem. Velikost chromozomu během metafáze je 0,2 – 20 μm, podle druhu organismu. Počet a tvar chromozomů je pro daný rostlinný či živočišný druh konstantní a charakteristický (např. člověk má 46 různě tvarovaných chromozómů), je to významný taxonomický znak (viz též karyotyp). – Na chromozomech lze mikroskopicky pozorovat oblast tzv. primárního zúžení, centromeru. Podle jejího umístění se chromozomy rozlišují na metacentrické (obě ramena jsou stejně dlouhá, zúžení je uprostřed), submetacentrické (s rameny mírně nestejně dlouhými), akrocentrické (s nápadně rozdílnou velikostí ramen) a telocentrické (jednoramenné). – Náhodné změny ve stavbě chromozomu se nazývají chromozomové mutace (např. delece, odlomení vnitřní části chromozomu).

Související hesla