člověk

, živočišný druh, savec, v zoologickém systému řazen do rodu Homo, čeledi Hominidae, řádu Primates, na který vývojově navazuje. Žije ve společnostech, užívá pro přetváření a zlepšování svých životních podmínek nástroje, které od stupně Homo erectus cíleně vyrábí. Předchozí vývojová stadia (viz též Homo habilis a Australopithecus) využívala jako nástroje náhodně nalezené předměty. Člověk je nadán vědomím, rozumovou schopností a artikulovanou řečí. Vztahy mezi jedinci a lidskými skupinami jsou základem dějin a vývoje kultury. – Ontogenetický vývoj člověka probíhá stejně jako u ostatních savců (viz též vývoj individua). Nitroděložní (prenatální, embryonální) vývoj donošeného plodu trvá asi 280 dní (variabilita 224 – 365 dní) a je dělen do 10 lunárních měsíců po 28 dnech; koncem 2. lunárie lze rozlišit zárodek člověka od jiných savců, koncem 3. lunárie lze odlišit pohlaví podle zevního genitálu. Průměrná porodní délka českých dětí je nad 50 cm, hmotnost asi 3 450 g. Hoši jsou v průměru asi o 1 cm větší a o 300 g těžší než dívky. Postnatální (poporodní) vývoj člověka se dělí do stadií: dětství, dospívání, dospělost, stáří. – Fylogenetický vývoj člověka (antropogeneze) probíhá již od konce třetihor; v miocénu navázal na vývoj některých fosilních lidoopů a pokračoval přes rody Ramapithecus a Australopithecus k rodu Homo (Homo habilis, Homo erectus, Homo sapiens). Člověk prošel stadiem hominizace a sapientace a bude se vyvíjet i v budoucnu; uchovává si řadu společných znaků s nejvyššími primáty, zejm. lidoopy, jinými, evolučně progresívními znaky se však od nich liší: např. vzpřímenou postavou, dvojesovitě (předozadně) prohnutou páteří (výsledek bipední chůze), předozadně oploštěným hrudníkem, vysoce pohyblivou horní končetinou, změnou stavby zápěstí, ruky a dolní končetiny. Na lebce nejsou kostěné hřebeny typické pro lidoopy, čelo je více kolmé, lebeční klenba vyšší a čelisti jsou kratší. Mozek člověka se značně zvětšil, u dospělého muže má průměrnou hmotnost 1 427 g, u ženy 1 297 g (údaje platné pro českou populaci). Viz též hominizace. filozofie hebrejský výraz „člověk“ (adam) i latinský výraz „lidské“ (humanus) jsou odvozeny z výrazů „země“ (adamha, humus), některé směry (skepticismus, nihilismus) odmítají tázání po podstatě člověka s poukazem na nedostatečnost statického popisu; podstata člověka spočívá v možnostech, které realizuje, je vždy bytostí ve světě, ne jenom myslícím subjektem (M. Heidegger); člověk je primárně určen svou ekonomickou funkcí, je souhrnem společenských vztahů (K. Marx); v biologizujících teoriích je podstatou člověka jeho sexualita (S. Freud) nebo příslušnost k rase; v sociobiologii je člověk schránkou vybudovanou jednotkami selekce (geny), která zatím ještě stále zvyšuje jejich šance na přežití (R. Dawkins); pro odlišení člověka od ostatních živočichů byla ve filozofii zdůrazňována jeho vrženost do svobody či jeho rozumová schopnost (latinsky animal rationale), zejména jeho schopnost sebereflexe (viz též vědomí).

Související hesla