Connecticut

, zkratka CT – od 1788 5. stát USA. Území na severovýchodě USA, jímž prochází vrchovinná část severního Appalačského pohoří, maximální výšky do 700 m n. m. Více než 50 % státu smíšené a listnaté lesy. Velký počet ledovcových jezer. Příjemné, mírně vlhké podnebí; rozloha 12 997 km2, 3,3 mil. obyvatel (1998), hlavní město Hartford (133 000 obyvatel). Průmysl strojírenský, gumárenský, jemné mechaniky, textilní, letecký, vojenský, hudebních nástrojů. Zemědělství (obilí, brambory, zelenina, ovoce), chov skotu, drůbežářství. – V roce 1644 získali území Angličané a Skotové, od 1776 nezávislá kolonie.

Ottův slovník naučný: Connecticut

Connecticut: Connecticut, skrác. Conn., nejjižnější stát Nové Anglie v Severní Americe, hraničí na sev. s Massachusettsem, na vých. s Rhode-Islandem, na záp. s New Yorkem a na jihu s průlivem Long-Islandským. Povrch zabírá 12.924 km2 a jest prostoupen, od sev. na jih, čtyřmi pahorskými pásmy, jejichž vrcholky nepřesahují výše 300 m. Jsou to Falcott Hills a Chain Hills uprostřed země a Hoosacké vrchy v záp. části její. Mezi těmi teče Housatonic, mezi oněmi Connecticut, kdežto vých. čásť protéká řeka Thames. Tyto a mnohé menší řeky poskytují značnou vodní sílu, která žene stroje četných mlýnů, pil a jiných továren. Podnebí, ač měnivé a zvláště v přímoří chladným severozápadním větrům podrobené, jest celkem mírné a zdravé; průměrná teplota obnáší 17,7° R. v létě a 3,25° R. v zimě (tato počíná v listop. a končí v březnu). Pahrbkovitá půda hodí se lépe pro pastvu než orbu a jest na západě úrodnější než na východě. Nejvíce se pěstuje kukuřice, oves, ječmen, pšenice, len a tabák; hledaným jest také máslo, sýr a jablečný mošt z Connecticutu. Cena zemědělských plodin převyšovala 18 mill. doll. (1880). V Connecticutu jest asi 30.000 farem, a ty rychle přecházejí do rukou Irův a Němců. Celkem živí se zemědělstvím asi 44.000 osob z 622.683 ubyv. (1880). Mezi r. 1790 a 1890 vzrostlo obyvatelstvo z 238.141 na 745.861 duší, kterýžto poměrně malý vzrůst vysvětluje se faktem, že Connecticut zásoboval mladší státy Unie odborníky všech tříd, zvláště obchodníky a hospodáři. Velmi rozsáhlý jest lov ústřic; r. 1880 bylo zde 3130 rybáků, kteří měli 1464 lodí (290 větších a několik velrybářských). Z nerostů dobývá se kromě tuhy a stavebního kamene pouze železo (Kent a Salisbury na Litchfieldsku) a mramor (Nový Milford a Nový Preston). Velmi rozsáhlá a mnohostranná jest činnost průmyslová. R. 1880 zaměstnávalo 4488 závodů 112,915 dělníků, kteří spracovavše surovin za 163 mill. doll. vyrobili zboží v ceně 185,680.000 doll. Z jednotlivých odvětví jest nejsilnější bavlnářství (15.500 dělníků), potom výroba vlněných a bavlněných látek (10.384 dělníků) a strojnictví (9007 dělníků). Co do výroby střelných zbraní a střeliva, hodin a železného zboží jest Connecticut prvním průmyslovým státem v Unii. Ale také výroba šicích strojů, papíru, mouky, kočárův a koberců jest velmi značna. Connecticut jest téměř ve všech směrech prostoupen železnými drahami v úhrnné délce 1526 km (1880) a několika dobrými průplavy; četné pak zátoky a přístavy velice podporují obchod, jenž se vede se Záp. Indií. Přední města Hartford, New Haven, Bridgeport, New London a Norwich jsou přímo spojena s mořem, a New Haven a New London mají výborné přístavy. – Území Connecticut počalo se osazovati nejprve Hollanďany (1633), potom Angličany (1636), a skládalo se ze dvou osad: vlastního Connecticutu a New Havenu. Král Karel II. spojil obě v jednu kolonii a udělil jí výsadní listinu, která s výjimkou let 1685 – 87, kdy Jakub II. usiloval ji zrušiti. byla až do r. 1818 považována za nejvyšší zákon země. Ústava tohoto roku přijatá byla dobrá a svobodomyslná, odstranila otroctví a čas od času přizpůsobovala se rozvoji obecného pokroku. Zákonodárné sbory, senát a sněmovna, zasedaly druhdy střídavě v Hartfordu a New Havenu jakožto v hl. městech osad, z nichž Connecticut povstal, od změněné konstituce z r. 1874 nějaký čas pouze v Hartfordu, nyní pak odbývá se tato General Assembly v Providenci. Senát skládá se z 21 a sněmovna z 241 členů. V sněmovně jest každé město s méně než 5000 obyv. zastoupeno jedním, každé větší dvěma poslanci. Volební právo má každý bílý, 21letý občan Spoj. Obcí severoamerických, který aspoň půl roku ve svém bydlišti se zdržuje, aneb rok v milici sloužil, aneb v posledním roce nějakou státní daň zaplatil. V čele státu stojí guvernér (na 2 roky volený), s mocí veta, které však jest závislé na většině zákonodárných sborů. Stát nemá úřadníka, který by bděl nad vykonáváním zákonů; právní služby v tom ohledu potřebné platí se v každém případu zvlášť. – Stát přijal (1883) 1,607.800 doll. a vydal jen o necelých 40.000 doll. více, státní dluh 1. črvence 1889 obnášel 3,740.000 doll. Administrativně jest rozdělen v 8 hrabství. Svým vzděláním stojí s Massachusettsem v popředí celého soustátí. Jeho školství jest výborně opatřeno, a ze tří vyšších učilišť (kollejí) jest jedno universitou (Yale College). Za občanské války vyslal Connecticut do pole 55.000 mužů.

Související hesla