Conquistador

, španělský dobyvatel Střední a Jižní Ameriky v 16. stol. (H. Cortes, F. Pizzaro); dobyvatel vůbec. Viz též conquista.

Ottův slovník naučný: Conquistador

Conquistadores [konki-, mn. čís. špan. conquistador = dobyvatel] sluli špan. dobyvatelé Ameriky (Cortez, Balboa, Diaz de Solis, Pizarro, Almagro, Orellana a j.) a jejich potomci. Mužové tito podnikali výbojné výpravy své většinou na vlastní vrub a téměř bez pomoci státní a za šťastné výsledky odměňováni byli vysokými tituly šlechtickými, rozsáhlými pozemky i různými výsadami jinými; naproti královským místodržitelům byli skoro neodvislí a propůjčovali opět části statků svých v léno buď bývalým vojákům svým, buď též novým přistěhovalcům. Tím způsobem vyvinula se z conquistadorů zvláštní aristokracie Nového světa, jež po drahnou dobu požívala všady přednosti před ostatními osadníky. Když však vláda špan. od doby Filipa III. počala je odstrkovati, k vysokým úřadům připouštěla pouze Španěly v Evropě zrozené, kteří jich užívali jen k vlastnímu obohacení, a sevřela konečně veškeren obchod i průmysl těžkými pouty státních, korunních i soukromých monopolů, postavili se conquistadores v opposici ku Španělsku a způsobili hnutí, jehož následkem bylo odpadnutí amerických osad od vlasti na poč. XIX. stol. Z řad jejich vyšli namnoze též vůdcové ve válkách za svobodu.

Související hesla