Cranach Lucas st.

, německý malíř a grafik; ovlivněn A. Dürerem a podunajskou školou. Činný ve Vídni a Wittenbergu. V roce 1508 povýšen do šlechtického stavu. Kreslil předlohy pro dřevořezby, maloval oltářní obrazy, žánry a podobizny. Postupně vytvářel vlastní sloh s plošnou dekorativností a hladkou modelací, se smyslem pro elegantní kompozici. Autor madon, podobizen saských knížat a církevních reformátorů, ale i ženských aktů (První hřích, Venuše, Lukrecie, Paridův soud). Na základě biblických textů a za pomoci alegorie vytvářel nové ikonografické typy a výjevy, které vyjadřovaly luteránskou reformační teologii, např. Nechte maličkých přijíti ke mně, Hřích a vykoupení.

Ottův slovník naučný: Cranach Lucas st.

Cranach: Cranach nebo Cronach Lukas, vlastně Sunter, dle některých Müller. něm. malíř a mědiryjec (*1472 v Kronachu – †1553 ve Výmaře). Počátkům malířství učil se u svého otce, načež odebral se do Koburgu, kde několika obrazy zvířat upozornil na sebe kurfiršta saského Bedřicha Moudrého, který jej vzal na svůj dvůr a bral s sebou na cesty. R. 1504 jmenoval ho pak malířem dvorním a r. 1508 povýšil ho do stavu šlechtického, načež Cranach usadil se ve Vitemberce. Od r. 1500 jal se Cranach malovati podobizny a teprve od r. 1502 komposice samostatné. Jako malíř dvorní měl Cranach veliký vliv na malířství saské, tak že se stal i zakladatelem saské školy malířské. K rozkazu kurfirštovu podnikl r. 1509 cestu do Hollandska, kde maloval i Karla V., tehdáž 8letého prince. Po svém návratu do Vitemberka žil v úzkém přátelství s Lutherem, a maloval několikráte podobizny jeho a jeho rodiny a přátel. S kurfiršty saskými byl stále ve styku a súčastnil se všech dvorních slavností. R. 1519 stal se radním pánem a komořím, v l. 1537 a 1540 – 44 byl i purkmistrem vitemberským, koupil tam lékárnu, ano zařídil si i knihkupecký a papírnický obchod. R. 1550 odebral se k uvězněnému kurfirštovi Janu Bedřichovi do Augšpurka a Inšpruka a s ním po dvou létech vešel do Výmaru, kde roku 1553 zemřel. Synové kurfirštovi dali mu postaviti ve dvorním kostele pomník. – Cranach zanechal veliké množství obrazů – asi 500 – zejména sujetů biblických, mythologických a podobizen, jež pracoval s obdivuhodnou rychlostí dílem sám, dílem s četnými pomocníky, mimo to mnoho aquarellů, kreseb a miniatur. Svého času požíval v Německu veliké vážnosti, ač v uměleckém vzhledě nevyrovná se ani Dürerovi, ani Holbeinovi. Soukmenovci jeho velebili zvláště přirozenost jeho předmětův a rychlost, jakou pracoval. Ku slovutnosti přispělo nemálo jeho přátelství s Lutherem a náčelníky reformace. V komposici jest málo poetickým a obzor jeho jeví se úzkým: jednotlivosti bývají pečlivě propracovány, celku však nedostává se náležitého vzletu. Za to však jest pravdivý a vyniká lehkým slohem. Kresba jeho jest příliš podrobná a malicherná, ale správna. Kolorit Cranachův jest jasný, půvabný a trvanlivý. Vším způsobem náleží mezi nejlepší německé mistry své doby. Nejvíce vynikal jako portraitista, kde ovšem pečlivé pro. vedení bylo hlavní věcí a kde neběželo o skladbu. Půvabné jsou jeho malé obrazy mythologické, spíše naivní, někdy i burleskní bajky, než scény slohu antického. Zvlášť mile dojímají v krajinovém okolí. Ve fysiognomiích měl málo vynalézavosti a mnohé z jeho mužských typů jsou až škaredy. Z biblických obrazů Crových jsou nejlepší ty, v nichž vyniká genre; z větších dlužno uvésti: Zasnoubení sv. Kateřiny v dómu erfurtském, podobný obraz v Orlici (Wörlitz), oltářní obraz Kristus na kříži ve Výmaře, poslední dílo Cranachovo, dodělané od jeho syna Lukáše; v Inšpruku jsou dvě jeho Madonny, v Lipsku v kostele sv. Pavla Kristus s maličkými. Tamže v městském museu Madonna a obraz Umírajícího; v mnichovské pinakothéce Cizoložnice před Kristem a Kristus na kříži; v pražském Rudolfinu Hřích a Vykoupení lidstva; v císařské gallerii ve Vídni Adam a Eva; Zjevení Kristovo; Sv. Kateřina a Sv. Rosalie; Sv. Jeronym se lvem a j. Mimo to namnoze jinde jsou obrazy Cranachovy menšího významu, největší čásť v královstvích a ve vévodstvích Saských, pak ve sbírkách bavorských. Zvlášť bohato jest museum berlínské a jsou tam znamenitá díla Cranachova jako řada obrazů Utrpení Krista Pána; Heraklés a Omfale; Venuše a Amor; Adam a Eva; pak portraity Albrechta Braniborského, Bedřicha Moudrého a jiných. Cranach byl také výtečný miniaturista, o čemž svědčí zvláště vitemberské universitní album v Halle a v Koburce chovaný Turnierbuch kurfiršta Jana Bedřicha, se 146 listy. Cranach ryl také osm listů do mědi, většinou podobizny; nejsou však jistě provedeny. Důležitější jsou jeho kresby pro dřevoryty. Jeho syn

Související hesla