Čudské jezero

, Čudsko-pskovské jezero, estonsky Pejpsi-Jarv – jezero ledovcového původu na hranicích Estonska a Ruska; s Pskovským jezerem propojeno průlivem. Celková plocha 3 550 km2, nejvyšší hloubka 15 m. Odtok tvoří řeka Narva, ústící do Finského zálivu Baltského moře. Lodní dopravní a rybolov.

Ottův slovník naučný: Čudské jezero

Čudské jezero (rus. Čudskoje ozero, čuchon. Peipus) rozkládá se jižně od Čuchonského zálivu na rozhraní ruských gubernií estonské, livonské, pskovské a petrohradské, 28 m nad mořem Baltickým, ve výměře 3513 km2; jest 86 km dlouhé, 67 km široké a místy 13 m hluboké; má mnoho malých ostrovů, břehy nízké, písčité lesy porostlé a na východě bažinaté; na jihu souvisí úzkou. ale velmi mělkou úžinou s jezerem Pskovským, 67 km dlouhým, do něhož se vlévá Velikaja řeka; do Čudské jezého jezera přitéká od západu ř. Omovža čili Embach, od vých. Gelča na severu pak vytéká z něho Narva do zálivu Čuchonského. Jezero jest velmi bohato na ryby, splavno a bylo ve středověku jednou z nejdůležitějších vodních drah obchodních. R. 1242 byl tu poražen řád rytířů mečových od velikého knížete Alexandra Něvského.

Související hesla