Dekadence

, úpadek – původně pohrdlivý název myšlenkového a uměleckého směru konce 19. stol. Vvycházela z filozofie A. Schopenhauera a F. Nietzscheho. Navázala na diabolický a mysticky zaměřený romantismus, ovlivněna anglickou kulturou. Centrem dekadence se stala Paříž. V roce 1884 vyšel román Na ruby (J. K. Huysmans), považovaný za „bibli dekadence“. 1886 – 89 vycházela revue La décadence (Péladan, P. Verlaine, Barrès). Svou dobu považovali dekadenti za úpadkovou, obraceli se do minulosti a lidské psychiky. Ve výtvarném umění (F. Rops, J. Dalue, A. V. Beardsley, J. Ensor, O. Redon aj.) je typické spojení a inspirace literaturou (Rops-Mallarmé aj.). V Čechách centrum kolem Moderní revue (J. Karásek ze Lvovic, A. Procházka, K. Hlaváček), vlivy lze nalézt i u F. Kupky, M. Švabinského, F. Koblihy, J. Konůpka, J. Váchala. Z dekadence vyrůstaly samostatné umělecké a literární směry konce 19. stol. – symbolismus, impresionismus, expresionismus, novoromantismus, prerafaelismus, lartpourlartismus.

Ottův slovník naučný: Dekadence

Dekadence viz Decadence.

Decadence [dekadáns], franc., úpadek, zhoršení, úbytek.

Související hesla