Děkan


1. křesťanství v současnosti označení některých farářů ve městech; ve větších centrech arciděkan. V některých regionech označení pro vnější vikáře, zástupce biskupa pro určitý okrsek;
2. pedagogika vysokoškolský funkcionář volený do čela fakulty.

Ottův slovník naučný: Děkan

Děkan, z latin. decanus:

Děkan: Na universitě nazývá se děkanem řádný professor, který volbou sboru professorského byl postaven v čelo fakulty, a to na rok. Zástupce jeho má jméno proděkan. PD.

Děkan po církevní ústavě shledává se v různém úřadě a důstojenství: Děkanem za staršího diécésálního zřízení slul duchovní správce čelnějších kostelů po diécési, jemuž příslušel dozor na duchovenstvo sousedních kostelů později založených; obvod dozoru podléhající zván byl děkanstvím. V tomto smyslu až dosud v některých provinciích církevních vikáři biskupští, v určitých obvodech či děkanstvích ustanovení, slují děkany. Jinde název děkana dává se za vyznamenání zasloužilých duchovních, anebo přechází na správce čelnějších far na děkanství povýšených. – V kapitolách kanovnických děkan jest hodnostář, jemuž s hodností po proboštovi nejpřednější přísluší moc spravovati zboží kapitoly, svolávati a říditi kapitolní schůze a péči míti o pořad bohoslužby. Povolání k hodnosti děkanské děje se po různých poměrech buď ustanovením papežským nebo jmenováním zeměpanským nebo volbou kapitoly. – Též sbor kardinálský má za náčelníka děkana, jímž z pravidla jest nejstarší kardinál-biskup ostienský. Vedle práva zastupovati sbor kardinálský a říditi jeho záležitosti přísluší kardinálu děkanovi již ze IV. stol. výsada užívati pallia a nově zvoleného papeže – nebyl-li dosud biskupem – posvětiti za biskupa. Da.

Děkan: Děkanem zove se také v některých částech evang. církve v Německu, ve Francii, nejnižší círk. hodnostář, duchovní náčelník a dozorce okresu (classe ve Francii), čemuž rovná se název seniora v Rakousku a superintendenta v Německu. V anglikánské církvi jmenuje se tak náčelník kapitoly. BM.

Související hesla