Dělba práce

, osamostatnění různých druhů práce v rámci společenské diferenciace ekonomických činností ve výrobě, v rozdělování a oběhu. V souvislosti s diferenciací společenských rolí se uvádí sociální dělba práce. Výhody dělby práce: zvýšené uplatnění přirozených schopností jednotlivého pracovníka, možnost využití specializovaných strojů a nástrojů, tedy zvýšení produktivity práce. Nevýhody: odcizení od vlastního výsledku práce, zvýšení hospodářské závislosti mezi jedinci či společenskými skupinami. Významná je mezinárodní dělba práce.

Ottův slovník naučný: Dělba práce

Dělba práce. Každou téměř práci lze rozděliti na jednotlivá stadia, jejichž postupné vykonání způsobí onen celek výrobní, jenž byl účelem práce. Rozdělení pak výroby na taková jednotlivá stadia zove se obecně dělba práce.bou p., která již dávno známa, vědecky však teprve Adamem Smithem pozorována byla. D. p. jest, jak patrno, technicky téměř všude možna, národohospodářsky však jen tehdy, je-li hospodárnou, t. j. vyrovná-li se aspoň práci nedělené ve svých účincích na náklad práce a kapitálu a jakost výrobku. Možno rozlišovati trojí dělba práce.bu p.: místní, časovou a osobní. a) Při místní dělba práce.bě pělba práce. jednotlivá odvětví výrobní jsou dle místních okresů od sebe rozdělena. Příčiny: přirozené podmínky výrobní (rozdíly ponebí, půdy; rybářství jen u vod, pěstování vína jen ve vhodné půdě), blízkost surovin (pro sklárny, železárny, cukrovary), možnost nalézti větší odbyt (poněvadž je kraj lidnatější nebo jeho výrobky mají světové jméno; české sklo, solinzské nože), policejní předpisy netrpící jisté živnosti ve středu měst neb ohledně jejich soustředění na jistém místě (masné krámy, jatky, ovocný trh). Když tento způsob dělba práce.by pělba práce. jeví se mezi různými zeměmi a státy, zove se mezinárodní dělba práce.bou pělba práce. (Anglie a Amerika navzájem vyměňují své tovary a plodiny polní). – b) Při časové dělba práce.bě pělba práce. jedna osoba výrobu několika předmětů v její různá stadia dělí, a stejná stadia u všech předmětů najednou vykonává, čímž uspoří čas spojený s opakující se změnou místa, nástrojů atd. c) Při osobní či individuální dělba práce.bě pělba práce. různé osoby vykonávají jednotlivá stadia výrobní, tak že jednotlivec omezuje se jen na jedno stadium, na př. na výrobu jediného druhu statků nebo jen na částečné spracování některého předmětu, který pak několika rukami prochází, než jest dohotoven. Osobní d. p., která se v nár. hospodářství zkrátka jen d. p. nazývá, jeví se již na prvních stupních vývoje lidského. Příčinou je poznání, že netříštěním sil na všechny možné výkony a soustředěním jich jen na určité konání vydatnost a dokonalost výkonů stoupá. Proto původně d. p. zaváděna mezi členy jedné rodiny (dle pohlaví atd.), pak mezi příslušníky jednoho kmene; z toho pak ponenáhlu vznikly samostatné živnosti, jež pak i mezi sebou se dělí (kočár, než je dohotoven, prochází rukami koláře, kováře, sedláře, natěrače, sklenáře, čalouníka a j.). Ve velkých továrnách jest d. p. do nejmenších podrobností provedena, výrobek prochází rukami třeba padesáti dělníků, kteří vždy jiný, svůj určitý výkon na něm obstarávají. Ovšem jest i d. p. mezi výrobou a tržbou. Dělba práce. pělba práce. jest hospodářsky možna jen tehdy, může-li každý jednotlivec svou prací býti úplně zaměstnán. Proto nemůže na př. v polním hospodářství d. p. úplně se vyvinouti, poněvadž za nepříznivého počasí, v zimě atd. nebylo by pro pouhého mlatce, sekáče a j. práce. D. p. jest dále podmíněna možností dostatečného odbytu (ve vsi nemůže se uživiti obchodník jen prodejem papíru, proto bývá tam obchod se smíšeným zbožím); zde velmi důležita rozsáhlá síť dopravních prostředků, jež možnost odbytu zvětšují. Čím dále věda pokračuje, tím více vynálezů pro technickou možnost dělby a tím rozsáhleji nahrazuje se práce lidská stroji, jejichž hospodářská možnost ovšem závisí na výpočtu, jaká práce se lépe vyplatí. Výhody dělba práce.by pělba práce. jsou: dělník, který vždy jen stejnou práci koná, stane se velmi obratným (dědičnost této dovednosti); čím jednodušší dělený výkon, tím rychleji se koná (za stejný čas vyrobí se více, než při výrobě nedělené) a tím rychleji se mu dělník přiučí (časnější vydělávání, kratší nebo žádná doba učební); zamezuje se ztráta času spojená s přecházením od jedné práce k jiné a s měněním nástrojů; lepší využitkování kapitálu, zejména nástrojů, jichž se stále upotřebuje, kdežto jinak začasté by odpočívaly; lepší využitkování kapitálu dle zvláštní jeho způsobilosti (na dobré půdě jen víno, chmel, viz shora dělba práce. místní); možnost upotřebiti pracovních sil dle jejich zvláštní kvalifikace nebo takových, jež by jinak nemohly býti zaměstnány (slaboši, mrzáci). Vším tím snižuje se cena výrobků a tím i zlepšuje všeobecný stav společnosti lidské, ježto ukojení potřeb může býti dokonalejším. Vůbec jsou výhodami dělba práce.by pělba práce. technické usnadnění výroby a zlepšení i zlevnění výroby a výrobků. Ale d. p. provázena jest i mnohými nedobrými následky, jež jsou zejména: stálá jednotvárnost práce otupuje ducha, škodí zdraví, zanedbává všeobecné vzdělání (zejména, kde již děti pracují), svádí ke smyslným rozkošem (alkoholism, smilstvo); dědičnost těchto duševních i tělesných vad, mravné zpustnutí celého obyvatelstva v okrsku továrním; jednostranné využitkování sil i ženských a dětských, z toho konkurrence s vlastními muži, nadbytek pracovníků, nízké mzdy, chudnutí lidu; přílišná jednostrannost stěžuje možnost přechodu jinam, z toho velká závislost na podnikateli, nesnadnost nalézti výživu, zejména kde po zavedení strojů nastává obsáhlé propouštění z práce; hromadění lidu na jednom místě a jeho následky (epidemie atd.); snadnost výroby svádí k nadprodukci (hospodářské krise atd.). Bezohledná d. p. utvořila by různé třídy lidí, jež by se pak navzájem potíraly. Proti všem těmto škodlivým účinkům d. p. v nejnovější době vystupuje stát ochrannými zákony (omezování práce žen a dítek, nedělní klid, pracovní doba v továrnách, pojišťování dělnictva a j.). Htz.

Související hesla