Deník


1. průběžný záznam denních událostí, úvah ap.;
2. periodická tiskovina (noviny) vycházející minimálně šestkrát do týdne; první deník založen v roce 1650 v Lipsku. Podle doby vydání se dělí na ranní noviny a večerníky;
3. prozaický žánr monologického charakteru; vyprávění v první osobě ve formě denních či chronologických záznamů, v nichž autor zachycuje události osobního i společenského života; 4. účetnictví chronologické uspořádání účetních zápisů daného účetního období (viz též účetnictví). Deník je vedle hlavní knihy povinnou účetní knihou. V malých účetních jednotkách je obvykle veden jeden tzv. všeobecný deník, v němž jsou zachyceny v chronologickém pořadí všechny účetní případy. Větší účetní jednotky používají více deníků, které jsou specializovány na určitý typ účetních případů podle jejich obsahu, např. deník došlých faktur, deník vydaných faktur, pokladní deník, deník bankovních operací ap., a všeobecný deník pro všechny zbývající účetní případy.

Ottův slovník naučný: Deník

Denník, lat. diarium, jest zápisný sešit nebo kniha, do níž si kdo zaznamenává, co se mu za den pamětihodného nebo zajímavého přihodilo nebo naskytlo. Dle obsahu svého může býti denník buď obchodnický neb umělecký nebo cestopisný a pod. Zvláště důležitý jest denník studentský, do něhož si chlapec nebo mladík studující zapisuje nejen každodenní události školní i mimoškolské, ale i myšlénky své o zjevech literárních, o knihách přečtených, jakož i výňatky z dobrých spisovatelův a pod. Jest to jakýsi druh autobiografie, i nemálo přispívá k sebrání a soustředění mysli mladického věku, náchylného k roztržitosti; pro dospělého člověka jest takový denník takřka zrcadlem vývoje sil intellektuálných i ethických. Nezřídka bývá denník i důležitým zdrojem historickým, nebo vynikajícím dílem uměleckým, obzvláště když jako Goetheovo »Aus meinem Leben, Wahrheit u. Dichtung« spojuje zajímavé vypravování a líčení s lepým slohem. – Jakýmsi druhem denníku jsou mnohá »Vyznání« (Confessiones) autobiografie, memoiry a pod. mužů proslulých. PD. Denník v účetnictví jest kniha příruční (manual, memorial, strazza). Bývají však názvem denníku označovány velmi různé knihy účetní. Při kameralistickém způsobu účtování slují denníky nebo journaly knihy, do nichž zaznamenávají se změny ve stavu jmění v pořádku chronologickém, na rozdíl od knih hlavních, v nichž stejná látka účetní uspořádána jest soustavně dle rubrik (denník peněžní neboli důchodenský, denník naturální); v jednoduchém účetnictví hospodářském označují se názvem tím zásobníky a rejstříky (denník sýpky, krmiva a steliva, dobytka, mzdy dělnické atd.); v účetnictví dvojitém bývá denníkem nazývána kniha, do kteréž zaznamenávají se případy obchodní na úvěru spočívající, tedy hotovou platbou nevyrovnané (prima nota čili memorial), nezřídka však také t. zv. sborník, t. j. kniha, ve kteréž shrnují se záznamy z knihy pokladní i prima noty, aby odtud přeneseny byly do knihy hlavní. Frš. Denník lodní [franc. journal de bord, angl. ship's logbook, ital. diario] vede se na lodích za tím účelem, aby každé doby z něho patrným byl stav lodi a její poloha. Dělí se ve dvě části, v denník přístavní a plavební. Do onoho zaznamenává se, kdy mužstvo na loď vstupuje nebo ji opouští, s udáním jmen jednotlivců a jejich měsíčního platu, kdy, a jaký náklad byl převzat, jak a na kterém místě v lodi byl uložen, dále počet a pohlaví cestujících v mezipalubí a v kotcích, konečně nor lodi na přídě a zádi. Uvidí se v něm také stručný popis nářadí k astronomickým a jiným výpočtům, zejména stav chronometru, rozdělení teploměru a tlakoměru, jakož i případné jejich vady. Též o stavu sextantů a oktantů, map, zejména pak kompassu vzhledem k místní přitažlivosti a deviaci (odchylování). Též stav plachet a čerpadel jakož i stav poživatin a paliva vidný jest z denníku. Denník plavební počíná rozdělením mužstva lodního na dvě stráže a zaznamená se do něho, kdy kotva byla vytažena a usazena, kdy lodivod na loď přibyl. Dále zaznamenávají se v něm práce každého dne vykonané, jaké plachty na lodi v poledne byly rozvinuty a jaké se během dne přidaly nebo ubraly. Dříve, než loď ztratí zemi z obzoru, musí se stanoviti její poloha jedním nebo dvojím zaměřením (peilováním), v době nejasného počasí pomocí hloubkoměru. Tento stanovený bod jest východištěm lodního výpočtu a odtud od poledne k poledni stanoví se poloha lodi rychloměrem (log), jakož i astronomickým pozorováním. K tomu cíli měří se každou hodinu rychlost pohybu lodního a vykonaná dráha vzhledem k rozchylu lodi a odchylce kompasu zanáší se do denníku rovněž jako vykonané výpočty a pozorování zeměpisné délky, poloha k azimutu, kteréžto výpočty v poledne se uzavírají. Každého dne v 7 hod. ráno, ve 2 hod. odp. a [viz tabulka] v 9 hod. več. činí se na tlakoměru a teploměru pozorování o tlaku vzduchu, o teplotě vzduchu a vody, o vzhledu oblohy, o tvaru oblak, o větru, počasí a pohybu moře. Vzhled oblohy se označuje 0 při úplné jasnosti, 1, když z desetiny atd., 5, když z polovice, a 10, když úplně jest zatažena mraky. Tvar oblak zaznamenává se skráceninami Ci. (Cirrus, beránčí peřivá oblaka), Cu. (Cumulus, hromadní oblaka), St. (Stratus, vrstevnatá oblaka), jakož i složeninami, jako Ci.-Cu., Ci.-St., Cu.-St. atd. Vítr a počasí označuje se znameními: 0, t. j. ticho, lehký vánek, loď bez vlády, pohyb až 1 moř. míli (0,5 m za vteřinu); 1. t. j. čerstvý větřík pro vedení všech plachet, rychlost 2–5 mil; 2. t. j. tuhý vítr pro zpodní plachty při podkasaných košnicích, rychlost až 7 mil; 3. t. j. bouře s těsně podkasanými košnicemi; 4. t. j. vichr, orkán, jen pro bouřné plachty. Směr větru zaznamenává se dle stupňů kompassových. O stavu ovzduší, dešti, mlze, sněhu, bouři, krupobití, mrazu činí se obyčejně poznámky plnými slovy nebo začátečními písmeny. Denník musí býti veden čistě, bez oprav, a když tyto jsou nutny, musí býti učiněny tak, aby chybný záznam původní byl čitelný. Do lodního denníku zaznamenává se mimo to vše, co se cestou pozoruhodného stane, setkání se s loďmi jinými, výměna zpráv, chování mužstva a j. Šg. Zákony námořské určují, jak se má denník lodní vésti. Něm. zák. obch. (čl. 485–89) ustanovuje, že má jej vésti kormidelník za dozoru plavcova (kapitánova); oba musí zápisy denně podepisovati. Kromě událostí shora uvedených má se zaznamenávati také výška vody u čerpadel, změny v příčině mužstva, usnesení rady lodní, trestné činy spáchané na lodi, disciplinární tresty, narození a úmrtí. Některé zemské zákony sprostily malé lodi (pobřežní) povinnosti, vésti podrobný denník Dle code de commerce (čl. 224. 242.) má kapitán vésti denník (registre) číslovaný a parafovaný soudcem obchodním anebo mairem; denník má obsahovati usnesení učiněná za plavby, výdaje, příjmy a události týkající se jeho služby, a má v přístavu býti vidován. red.

Související hesla