Departement

, správní jednotka ve Francii, průměrná velikost 5 500 km2; 1994 existovalo 96 departementů.

Ottův slovník naučný: Departement

Département [-rtman], franc. (špan. a portug. departamento), rozdělení, odbor; značí zvláště odbory v úřadech, na př. jednotlivá ministerstva. Ve Francii a po příkladě jejím v některých státech románských, zvl. jihoamerických, znamená vyšší obvod správní (kraj). Zákonem ze dne 22. pros. 1789 rozdělena Francie na místě dřívějších provincií na départementy a tyto na distrikty (později arrondissementy), skládající se z kantonů. R. 1790 (dekr. ze dne 26. ún.) zřízeno 83 départementů, většinou dle biskupských diécésí, a nazvány jmény čelných řek, pohoří a pod. Výboji vzrostl počet jejich r. 1811 na 130, r. 1815 klesl na 86, r. 1860 připojením Savojska a Nizzy přibyly 3 a r. 1871 po míru Frankfurtském ubyly 3, tak že jest jich nyní 86 vedle territoria Belfortského a 3 départementův alžírských. Département spravuje prefekt (préfet), jejž zastupuje generální sekretář; jemu po boku stojí rada prefekturní (conseil de préfecture) jako sbor poradní a nižší správní soud, kdežto záležitosti samosprávné vede rada generální (conseil général, V. 589). Département je právní osobou (dekr. z 9. dub. 1811); k veřejnému jmění jeho náležejí silnice departementní (routes départementales), dráhy místní a některé budovy veřejné (sídla, úřady). Žaloba na département musí býti 2 měsíce před podáním ohlášena a odůvodněna prefektovi. Důchodem départementu je výnos jmění jeho, příspěvky k silnicím vicinálním, na něž département dohlíží, poplatky za čištění průplavův a řek nesplavných, dávky z vod minerálních. Řádný rozpočet tvoří vedle toho ještě příjmy z přirážek (centimes additionels, V. 295) a dávky školské; mimořádnému rozpočtu patří dary, odkazy, zápůjčkv; tyto mají se uzavírati na umoření (annuity). K řádným vydáním náležejí náklady na umístění úřadů (prefektury, gen. rady, četnictva, soudu porotního, civilního a obchodního), na silnice departementní a vicinální, ošetřování choromyslných a nalezenců, zdravotnictví a školství; k mimořádným náklady na stavby úřední a na umoření dluhů. Rozpočet sestavuje prefekt; gen. rada se na něm usnáší a upraví se dekretem. Stát má dozor nad finančním hospodářstvím départementu. Département bývá sídlem arcibiskupa nebo biskupa, divisionáře nebo brigádníka komory obchodní, rektora neb inspektora akademie, ředitele daní přímých, cel a důchodků, pošty a telegrafu; soudu porotního; obvod soudního dvoru apellačního objímá několik départementů. Hsz.

Související hesla