Deuteroskopie

, jev, kdy jedinec vnímá vlastní osobu jako dvojníka.

Ottův slovník naučný: Deuteroskopie

Deuteroskopie (z řec.), dvojenectví, slove vůbec pověra, že duše může se i mimo tělo zjeviti tak, že někdo může býti buď sám viděn jinde, na dvou místech, nebo že může viděti sama sebe. Zvláště ve Skotsku a v sev. Anglii je pověra ta rozšířena pode jménem Second sight. Některé osoby prý dovedou nazírati do budoucna a zejména poznati duševním okem ty svoje známé, kteří jsou blízci smrti, buď že vidí jejich pohřeb nebo je samy v kostele. Viděti sama sebe znamená rovněž brzkou smrť. Také v Německu věří se v tuto pověru, kterou tam zovou das zweite Gesicht; osoba mající tento dar pokládá se za nešťastnou, poněvadž musí vídati strašidlo, kdykoli se zjeví. Ve Francii a zejména ve Vendéi věří, že kdo brzy má zemříti, může viděti svůj vlastní pohřeb, svůj pohřební vůz nebo loďku s rakví a veslaře volajícího jméno jeho. Psychologická možnost deuteroskopie leží v anormální, často chorobné a snadno dědičné silné obraznosti, která se stupňuje v hallucinaci. Srv. Johnson, Journey to the western Isles of Scotland (Londýn, 1775); G. C. Horst, Deuteroskopie (Frankf., 1830); Walter Scott, Letters on demonology and witchcraft; Carus, Vorlesungen über Psychologie (Lipsko, 1851); Mayer, Die Sinnestäuschungen (Vídeň, 1869); Du Prel, Das zweite Gesicht (Vratislav, 1882).