Devoluční válka 1667 – 1668

, dobyvačná válka Ludvíka XIV., který se na základě devolučního práva (brabantské nástupnické právo, podle něhož příslušel dcerám z prvního manželství větší nárok na dědictví než synům z druhého manželství) pokusil ovládnout část španělského Nizozemí (zejm. Flandry a Brabantsko). Proti Karlu II. prohlásil Ludvík XIV. za dědice jihonizozemské provincie svou manželku Marii Terezii. Francouzský postup odražen společnou vojenskou akcí Španělska, Anglie, Nizozemska a Švédska. Cášským mírem v roce 1668 získala Francie dvanáct flanderských a henegavských měst.

Ottův slovník naučný: Devoluční válka 1667 – 1668

Devoluční válka jest první loupežná válka Ludvíka XIV. r. 1667–68, nazvaná tak proto, že Ludvík, chtěje se po smrti tchána svého Filipa IV. zmocniti části špan. Nízozemí, dovolával se brabantského práva devolučního, dle kterého dcerám z prvního manželství, tedy jeho manželce Marii Terezii, příslušelo bližší právo dědické, než synům z druhého manželství, tedy Karlu II. Nedbaje toho, že manželka jeho se před sňatkem výslovně odřekla všeho dědictví, vtrhl, když Karel II. jeho požadavek odmítl, do Nízozemí, obsadil Charleroi, Tournay, Donay, Oudenaarde a Lille, ale na dalším postupu zastaven byl tak zv. triplealliancí mezi Anglií, Hollandskem a Švédskem, která donutila ho 2. května 1668 k míru v Cáchách, jímž ponechána mu byla výše jmenovaná města, pak Courtrai a franc. Flandry.

Související hesla