Diagram

, grafické znázornění funkční závislosti dvou nebo více proměnných veličin v určité soustavě souřadnic. Pro kreslení diagramu (kromě diagramů kreslených registračními přístroji) platí státní norma. Předností diagramu je jednoduchost, názornost, srozumitelnost, přehlednost a všeobecná použitelnost i pro závislosti, které nelze vyjádřit matematickou rovnicí. Způsob grafického znázornění závisí na charakteru zpracovávané funkce, na požadavcích na přesnost odečítání, na technických možnostech reprodukce, na zdůraznění nebo potlačení určitých funkčních rozsahů ap. Podle způsobů zobrazování se diagramy dělí na souřadnicové, plošné, obrazové ap. Diagram musí být doprovázen legendou o smyslu a obsahu použitých grafických symbolů (číslice, písmena, grafické značky, např. kroužky, křížky, trojúhelníky).

Ottův slovník naučný: Diagram

Diagramm (z řec.), výkres, nákres, nárys vůbec, jest geometrický obrazec, který slouží k přehlednému znázornění zákona, dle kterého se mění jistá veličina závislá na změně jiné veličiny. Obyčejně nanášejí se hodnoty základní veličiny na přímku jistého směru, na přímky kolmé pak příslušné hodnoty veličiny závislé. Diagrammů takových užívá se nyní téměř v každém závodě a ústavu k znázornění statistických poměrů jeho; kromě toho v meteorologii, fysice a jiných vědách. V technických vědách zvláště řeší se pomocí diagrammů různé úlohy. Zejména ve strojnictví počítá se na základě t. zv. diagrammů pístových práce strojů (parních, vzduchových a j. motorů, práce pump, dmychadel a j.). Ku kreslení takových diagrammů pístových strojů již hotových užívá se indikatoru, i lze vyčísti z těchto indikatorových diagrammů, pracuje-li stroj správně. Indikatorů užívá se ku kreslení diagrammů též při jiných přístrojích, na př. při tlakoměrech, kde indikator poháněný hodinovým strojem kreslí křivku, z jejíhož tvaru jest viděti, jak měnil se tlak vzduchu v průběhu jisté doby. Podobně při hornických strojích užívá se indikatoru ku kreslení diagrammu rychlosti těžby v průběhu jednotlivých výtahů. – Jiný druh diagrammů jsou diagrammy polární, kde základní veličina jest úhel a hodnoty závislé veličiny nanášejí se na příslušné paprsky. Těchto diagrammů užívá se ve strojnictví ku konstrukci rozvodu (diagrammy rozvodové) i jinde. JJd. Diagramm v hudbě zovou se čáry, ve kterých se píší noty: po případě i celá partitura. Nejčastěji užívá se jména diagramm v didaktice o výkresu nebo skizze takové, která neznázorňuje věc konkretní celou, jak se jeví zraku pozorovatelovu, nýbrž jen rysy a znaky podstatné, význačné, a to nejen předmětů konkretních, ale i pojmů abstraktních. V přírodopise na př. lze znázorniti oběh krve v těle zvířecím, květenství a pod. několika čarami, právě jako v dějepise rodokmeny, v mluvnictví souvislost vět atd.; mapy zeměpisné jsou též jen diagrammy. Ve vyučování jsou diagrammy velmi důležity doplňujíce názory, zvláště kde spojitost mezi částmi dosti nevyniká, nebo jest ukryta, nebo konečně jen se má domysliti (na př. v logice poměr pojmů k sobě, naznačených kruhy). Nejčastěji užívá se k diagraům pouhých přímek, ale též lomených a křivých čar, zvl. kruhů, řídčeji ploch; někdy spojuje se několik pomůcek najednou, a kromě čar a čárek užívá se i teček, barev, čísel atd., jako na př. v kartogrammu. – Diagrammy v moderním školství velmi jsou oblíbeny, přispívajíce valně ku porozumění pojmů abstraktnějších. Značný počet jich obsahuje sbírka E. Ráce a K. Mikoláška »Návrhy diagrammů a jiných pomůcek učebných pro školy obecné a měšťanské« (1889 a 1890). PD.

Související hesla