Dialektika

, původně umění dialogu, schopnost vést rozhovor, argumentovat; též vztahové myšlení a schopnost systematického tázání se (základy položil Zenón, dále rozvinul Sókratés a Platón). Ve středověku součást sedmi svobodných umění, totožná s formální logikou. Od Hegela (řada předchůdců počínaje Hérakleitem) způsob myšlení, který v každém ději vidí střetnutí dvou protikladných principů či sil, teze a antiteze, jež vede k syntéze na nové a vyšší úrovni. Někdy chápána (marxismus) jako protiklad metafyziky. V současnosti obecně každé myšlení, které bere zřetel na dynamiku jevů (procesů, dějin atd.) a studuje rozpory v nich obsažené.

Související hesla