Dialýza


1. chemie oddělování rozpustných látek, např. solí, z koloidních systémů difuzí přes polopropustnou membránu;
2. lékařství léčebný postup využívající polopropustnou membránu k náhradě funkce ledvin při jejich selhání. Dialyzační roztok na jedné straně membrány odebírá zplodiny látkové přeměny z krve na druhé straně membrány. Dialýza peritoneální využívá k dialýze peritoneum (pobřišnici). Nemocný se po zavedení katétru do dutiny břišní udržuje v metabolicky uspokojivém stavu pravidelným napouštěním a vypouštěním dialyzačního roztoku. K výměnám může být využit přístroj, tzv. cycler. Viz též hemodialýza.

Ottův slovník naučný: Dialýza

Dialysa (řec.) rozluka, v gram. a rhét. totéž co diairesa a asyndeton; v lékařství, rozklad, ubývání sil končící smrtí. Dialysa v chemii jest pochod, jímž oddělujeme látky krystallisace schopné (krystalloidy) od koloidů, látek beztvarých, ktéréž stěnou (diafragmatem koloidním, papírem pergamenovým) procházeti nemohou. Látky krystallické procházejí snadno, i sbíráme je v nějaké tekutině, kteráž jest právě oním diafragmatem od roztoků krystalloidů i koloidů oddělena. Dialysa zakládá se na studiích Grehamových, i poskytuje chemikům pracujícím s výslazy hmoty organisované (ať zvířecí nebo bylinné) dobré pomůcky k dělení látek bílkovitých (koloidních) od cukrů, solí, kyselin atd. Ku provádění dialysy slouží chemikům dialysatory, nádoby z gutaperče nebo skla, jejichž dno jest z papíru pergamenového. Vleješ-li do dialysatoru na př. moč, projdou dnem čisté soli i močovina, kteréž odpařením ihned získáš. Rn.

Související hesla