Diaspora

, rozptýlení;
1. biologie rostlinná část zajišťující vznik nového jedince, např. spora, adventivní pupen u mechorostů, soredie u lišejníků; semeno, plod, plodenství, souplodí, celá mateřská rostlina;
2. sociologie a) hebrejsky golet – původně označení pro rozptýlení židovského národa, jehož příslušníci se od doby babylónského zajetí v 6. stol. př. n. l. usazovali mimo Palestinu. Po římsko-židovských válkách v 1. a 2. stol. n. l. byli Židé z Izraele násilně vytlačeni. Postupně vznikala (a v důsledku pogromů a vyhánění Židů i zanikala) řada významných diaspor (např. v egyptské Alexandrii a další v Babylónii, Itálii, Španělsku a Portugalsku či jinde v západní, střední a východní Evropě i v zámoří). V důsledku sionismu a vzniku novodobého Izraele získala židovská diaspora opět své centrum; b) v analogii k židovským diasporám označení i jiných etnických a náboženských skupin žijících mimo oblast svého původu jako národní a náboženská menšina; c) přeneseně enkláva jakékoli komunity odlišující se od většinového obyvatelstva jiným smýšlením, zvyky a podobně.

Ottův slovník naučný: Diaspora

Diaspora (řec. rozptýlení) znamená především v době po zajetí všechno židovstvo mimo zemi Kanaan, zvláště v Mesopotamii, Medii a Babylonii, v provincii Asijské, v Egyptě (Alexandrii) a Římě, kde Židé tvořili četné církve, dobyli si výsad různých a měli své četné školy (synagogy). Zvláštním zjevem byl židovský chrám v Leontopoli egyptské. Počet proselytů byl velmi četný. – Diaspora nazývají se také křesťané mezi pohany žijící (1 Petr 1, 1). Ochranovská církev pojmenovala tak bratry mimo církev žijící. V novější době jest to společný název všech jednotlivých evangelíků, ve velké vzdálenosti od sboru uprostřed katolíků žijících, ba i celých církví. Členům a církvím v diaspoře věnuje se v novější době větší pozornost za účelem zachování jich evangelickému vyznání a to shromažďováním jich, vysíláním k nim cestujících kazatelů, zakládáním kazatelských stanic a filiálek, zřizováním škol a chrámů. Spolky na prospěch evang. diaspory jsou: Gustav-Adolfský spolek (r. 1832) po vší zemi přes všechny různosti národnostní a konfessijní rozvětný, s centrálním sídlem v Lipsku, Protestantsko-církevní pomocný spolek ve Švýcarsku se sídlem v Basileji od r. 1842, Podpůrná pokladna v Rusku, se sídlem v Petrohradě (r. 1850) a lutheránský »Gotteskaste◁. Evang. diaspora v Čechách jest rozsáhlá a rozmnožena českou diasporou v Chorvatsku, v Rusku a v Americe; zvláště do této stěhují se z Čech za účelem organisování sboru bohoslovci. BM.

Související hesla